Megadeth a Slayer: Trashmetalové Best of
0 Redakce 17.4.2011Do vzdálených 80. let i žhavé přítomnosti v podobě posledních alb hrábly trashmetalové legendy Megadeth a Slayer, které zahltily uši svých příznivců na pražské zastávce svého společného turné European Carnage Tour 2011. Pokud si metalový fanoušek přišel poslechnout něco jiného než slyšel loni v červnu v Milovicích na Nymbursku na festivalu Sonisphere, mohl být trochu nespokojený. Ale kdo ze zhruba 4000 přítomných čekal, že zazní jakési Best of, nemohl odcházet zklamán. Pokud ho příliš nezprudily tradiční nesmyslné bezpečnostní opatření v O2 areně.
Vcelku vydařený metalový večer odpálili losangelští Megadeth peckou Trust z desky Cryptic Writings z roku 1997. Jasný zvuk a plná světla daly hned od začátku najevo, že v tandemu se Slayer nejsou odsouzeni do role ušlápnuté předkapely. Přestože většina přítomných s tričky s logem Slayer dávala najevo, kdo je pro ně hlavním důvodem návštěvy koncertu, dlouhovlasý lídr David Mustaine mohl být s pozorností věnovanou jeho "masové smrti" spokojený. Z jejich posledního dva roky starého studiového alba Endgame se poloprázdná hala dočkala například skladby 1,320 nebo Head Crusher.
Pochopitelně při procházce historií kapely došlo na platinou oceněné album Rust In Peace, o němž se někdy můžeme dočíst, že je to nejlepší speed/thrash metalové album všech dob. S tím by se sice dalo polemizovat, ale skladby Hangar 18 a zejména Holy Wars, před kterou si protiválečně naladěný Mustaine neodpustil poznámku ke konfliktu v Libyi, rozhodně patřily k tomu lepšímu, co večer zaznělo. Nechyběl ani hit A Tout Le Monde z desky Youthanasia, která v polovině 90. let nabídla jeden z nejzajímavějších metalových obalů. Pamatujete, jakou polemiku a zásahy cenzury vyvolal obrázek ženy, která na prádelní šňůru věší za prsty na nohou batolata?
Ještě dál do historie Mustaine, který jako jediný vydržel ve skupině od jejího vzniku až dodnes, zašel v případě písní Peace Sells a Wake Up z alba Dead Peace Sells… But Who's Buying? z roku 1986, kdy zjevně na světě ještě nebyli dva příznivci Megadeth, kteří v O2 areně nadšeně pohazovali svými mařenami. "Na naše koncerty chodí čtyřicátníci a starší a zároveň mladí kolem dvaceti. Ti druzí si nás nějak museli najít, v rádiu náš singl asi neslyšeli," podotkl k tomu kytarista Megadeth Chris Broderick.
Asi je vám jasné, že Megadeth nezapomněli ani na svůj velký hit Symphony Of Destruction. Skvělá píseň, při které jsem jako vždy zalitoval, že Mustaine není alespoň ze čtvrtiny tak dobrý zpěvák jako kytarista. I tak to byla dobrá předzvěst těžké kavalerie, která měla následovat. Přestože nepřišli s ničím překvapivým, Megadeth rozhodně odehráli lepší koncert než před rokem v Milovicích, kde byli při výkonech Slayer, Anthrax a Metalliky jen čtvrtým do počtu.
Po pauze na podium před hradbu reprobeden a pod zavěšená loga představující stříbrné orlice nastoupili Slayer a jejich typicky agresivní zvuk vyvolal brnění v uších a rozvibroval smysly všech přítomných. Kapela, která se opět přesvědčila o tom, že má v tuzemsku mnoho příznivců, začala ve zběsilém tempu titulní skladbou svého vydařeného dva roky starého posledního alba World Painted Blood. Z něho dále nabídli Snuff nebo Americon.
Slayer, v jejichž sestavě dlouhodobě zraněného kytaristu Jeffa Hannemana nahradil Pat O´Brien, jinak člen skupiny Cannibal Corpse, během zhruba hodinového vystoupení připomněli svá zásadní alba. Ze Seasons In The Abyss to vedle titulní pecky byla i parádní Temptation. Příznivce jejich tvorby z období poloviny 80. let pak potěšila patřičně kořeněná ochutnávka z desky Reign In Blood, ze které se fanoušci dočkali Raining Blood a na konec i Angel of Death, která před lety rozpoutala spor o to, jestli nepropagují nacismus. Což je pochopitelně hloupost, přestože jejím tématem je lékař z koncentračního tábora Osvětim Josef Mengele. Slayer rozhodně nejsou žádní náckové. Při své další návštěvě České republiky potvrdili pověst hlučné metalové mašiny produkující zábavnou zvukovou torturu.
RICHARD WINTER
10. 4. 2011 – Praha, O2 arena