Krugův indie orchestr
0 Redakce 26.4.2009Když je pódium přeplněné různými nástroji a obsluhuje je pět muzikantů, čekali byste noisové orgie nebo alespoň zmatený kabaret. Spencer Krug ale nestudoval kompozici nadarmo, usměrňuje své kolegy a vytváří jednotné hudební těleso. Sunset Rubdown jsou nepřekonatelní ve své multiinstrumentální hravosti, díky které i osmiminutové písně působí krátce.
Čtvrteční večer v Sedmičce ale začínal mnohem rozpačitěji. Jon La Tash se zřejmě snažil, nebylo to ale nic platné. Melodické linky kradl od Zuzany Navarové a vypadal jak Honza Nedvěd v hipsterském a s keckami. Od ostatních nezajímavých béčkových písničkářů ho odlišuje pouze to, že žije v Praze a občas si zahraje na koncertě nějaké zahraniční skupiny.
V devět hodin nastoupila na pódium kanadská pětice a spustila. Volila převážně písničky z posledních dvou alb, předvedla ale i pár skladeb z připravované desky Dragonslayer. Z té zazněla například druhá Idiot Heart. Frontman Spencer Krug během celého koncertu střídal kytaru s klávesami, kvůli této písni sáhnul po šestistrunném nástroji. „Nikdy jsem nebyl moc dobrý tanečník, ale vím, že musím hnout svým idiotským tělem,“ zpíval Krug a osazenstvo Sedmičky reagovalo pokyvováním, odvážnější se začali vlnit. Na Strahov dorazilo dost diváků na to, aby kompletně zaplnili celou přední část klubu.
Nejen Spencer Krug, ale i jeho kolegové si vyměňovali nástroje. Trojice bubeník, baskytarista a kytarista se často měnila a vždy jim to ladilo. Jen roztomile kudrnatá Camille Wynn Ingr zůstala věrná svému místu u kláves, činelů a metalofonu. Úvodní sólo v Mending of the Gown tedy ve skutečnosti nehraje kytarista, ale bubeník. Zvuk byl skvělý a plný, místy mírně přebasovaný, ale vždy jste od sebe dokázali odlišit jednotlivé složky.
Sunset Rubdown hráli samé hitovky a nevybírali si žádné slabší chvilky. Nejvíc se jim povedla nová You Go On Ahead, šestiminutovou epickou skladbu dokázali vygradovat chytlavým popěvkem. Poslední píseň normálního setu skončila těsně po desáté, stejně se ale divákům podařilo vytleskat si přídavek. Celá Sedmička se shodla na tom, že přísnou večerku o chvilku posune. Na pódiu přece stojí skvělí Sunset Rubdown a v pátek se na vysoké škole skoro nepřednáší, takže nám to studenti bydlící nad klubem jistě odpustí.
Kvintet přidal dvě písničky. V závěrečné The Empty Threats of Little Lord Spencer Krug slibuje: „Kdybych tě někdy zranil, tak jen v sebeobraně.“ „Nejsem taková děvka, jsem jenom malý pán,“ pokračuje zpěvák a vede dojemnou skladbu ke konci. Všichni tleskají a Sunset Rubdown se omlouvají, že už nemůžou dál pokračovat. Nikdo se ale nezlobí, hravý kanadský indie orchestr se určitě vrátí.
HONZA ŠVELCH
23. 4. 2009 – Praha, Klub 007