Komu vyjí vlci: Iron & Wine a Blitzen Trapper
0 Redakce 17.11.2008Lupo's Heartbreak Hotel v Providence je po právu jedním z nejslavnějších koncertních sálů na východním pobřeží USA. Představte si členitý prostor, který pojme 1 800 lidí, přestavěný ze staré tančírny, s několika výškovými úrovněmi a křišťálově čistým zvukem. Z každého rohu je krásně vidět i slyšet, co se děje na pódiu, což sice zní jako naprosto samozřejmý koncept, ale o to vzácněji je dá takový sál v reálu najít.
Pohodlné pohovky na vzdáleném konci hlediště, bary ve stylu art deco a postarší vyhazovači, to všechno si pohrává s pověstí Providence coby města nejvíc prolezlého mafií – Buddy Cianci, jenž kdysi napadl milence své ženy polenem z krbu, odsloužil nejdřív 21 let na postu starosty města a poté dalších pět let ve vězení Fort Dix za korupci.
Dvě hvězdy večera, Blitzen Trapper i Iron & Wine, sice pocházejí z opačných konců USA, ale obě jsou jednou nohou v minulosti. Trappeři uctívají country, Boba Dylana, Neila Younga, The Band a The Beatles, ale zároveň používají retro-futuristické klávesy a co chvíli se jejich folk-rockový základ zvrhne v cosi psychedelického a potrhlého. V šesti členech (z nichž tři kytaristi volně přecházejí ke klávesám a zpět), si můžou dovolit luxusní, dokonale promyšlená aranžmá. Pastorální španělky, moogové linky á la Gary Numan, frenetická zdvojená kytarová sóla, chaoticky burácející bicí. Do toho čím dál lepší zpěv Erika Earlyho (když a capella odkřičel začátek Love U, užaslé publikum se nezmohlo na víc než užaslé zírání) a výtečné vokální harmonie. Písničky z nového, střídmějšího (nebo “dospělejší”, chcete-li) alba Furr, znějí naživo stejně hravě a zábavně jako jejich starší a divočejší věci – vrcholy jejich setu byly beatlesácký shuffle Saturday Night, zabijácká balada Black River Killer a nový singl Furr o chlapci, který se přidá k vlčí smečce.
Jestli Trappers jsou sympaťáci z lidu, parta kamarádů, se kterou byste si zašli na pivo, Iron & Wine je hudební instituce – symbol moderní vlny folku amerického Jihu. Sam Beam, skladatel, zpěvák a jediný stálý člen kapely, vypadá, kdyby právě utekl z katedry dialektické filozofie – s nepěstěným plnovousem, v manšestrovém saku. Nastupuje na pódium sám se španělkou. Zpívá klidným, dyšným, uvolněným hlasem, hlasitým šepotem, jako kdyby se bál probudit to zlo, co v nás dozajista dříme a o kterém sám zpívá. Osamocený odzpívá Jezebel i In The Reins, skladbu původně nahranou s Calexico coby doprovodnou kapelou. Postupně se přidá šestičlenná doprovodná kapela. Afroamerická rytmická sekce, klávesistka, perkusionista, druhý kytarista, jenž zároveň obsluhuje vibrafon, a konečně Beamova sestra Sarah, která hraje na housle a zpívá vokály. Většina kapely však koncert odestála se znuděnými výrazy najatých profesionálů, a tak bylo lepší jen zavřít oči a poslouchat.
Dokonalá rytmika s několika vrstvami klepání, ťukání a drhnutí drží pohromadě delikátní éterické blues – kdybychom si představili hudbu inspirovanou blues a na jednu stranu postavili Led Zeppelin a jejich hřmotný maskulinní blues rock, Iron & Wine by stáli na opačném konci. Aniž by se v ní nějak zuřivě měnila dynamika, Woman King ze stejnojmenného EP ovšem zněla tak napjatě, dramaticky a osudově, že i hasiči dohlížející na to, aby něco nevzplálo, se najednou tvářili zasněně, jako kdyby byly docela pohlcení rytmem a náladou písně.
Podmanivý koncert zakončila píseň Wolves (Song Of The Shepherd's Dog), píseň, jež stejně jako Furr od Blitzen Trapper vypráví o vztahu mezi divočinou a civilizací, tématu, které je v Americe pořád ještě aktuálnější než kdekoli jinde. A i když v Providence se nepotulují smečky vlků, divočinu jim tu nahrazují bitky s poleny a monstrózní božstva z povídek H. P. Lovecrafta.
JAROSLAV ŠVELCH
16. 11.2008 – Lupo's Heartbreak Hotel, Providence, Rhode Island, USA.