Jazzanova vyprodala Palác Akropolis
0 Redakce 1.6.2009Akropole byla toho večera vyprodná. Příliš velkou zásluhu na tom neměla Veronika Diamant a Sofa Jazz, kterým připadla nevděčná role předskokanů.Jejich gaučový jazz se však pro publikum Jazzanovy jevil až příliš přístupný a z uskupení sálal spíše chlad a profesionalismus, než radost z hudby. Zpěvačka po svém vystoupení pozvala na pódium Jeronýma Janíčka a další spřízněné osoby stojící za čerstvou knihou, která formou rozhovorů mapuje historii žižkovského kulturního svatostánku. Palác Akropolis je jedno z mála míst, které může v Praze nabídnout genia loci bez kompromisů v programovém schématu, a tak si takové dílko bezpochyby zaslouží. Jeho součástí je také dvd s dokumentem o „Akráči“, které vznikalo čtyři roky.
Kolem půl deváté bylo hlediště naplněné k prasknutí, proběhlo několik pódiových úprav a Jazzanova mohla předstoupit. Do Prahy zavítala před pěknou řádkou let, kdy její členové po světě jezdili jen jako DJs. Časy se mění, elektronická hudba s nimi a Jazzanova má konečně svou živou podobu. Faktem je, že Jazzanovu jsem měl v minulosti tendenci vnímat spíše jako anonymní berlínský kolektiv, za který mluvila především studiová produkce. Neubránil jsem se tak pochybnostem, jestli se jim podaří sestavit živou kapelu tak, aby působila organicky a sehraně. Vždyť jak se ukázalo, v Praze hrála tahle sestava před publikem teprve popáté. Na pódiu se objevilo deset muzikantů a dva členové Jazzanovy Axel Reinemer a Stefan Leisering mezi nimi rozhodně nehráli prim. Uklidili se do pozadí za perkuse a laptop. Zásadní bylo duo zpěváků Clara Hill a Paul Randolph. Hlavně detroitský vokalista se ukázal jako ten, kdo z potenciálně roztříštěné směsice muzikantů dokáže udělat jeden celek. Především to byl ale slušný showman, kterého Clara doplňovala jako křehký protipól.
Na úvod se z reproduktorů ozval sampl ze sedm let starého otvíráku alba In Between, L.O.V.E. And You & I. Celá sestava se na pódiu ukázala až v následující skvělé Look What You´re Doin´ to Me z novinky Of All the Things. Tady se kapela mohla předvést v plné síle a Randolph dal průchod svému zastřenému soulovému vokálu. Ten byl středem pozornosti i během bossa novou ovlivněné Lucky Girl. V následujícím setu dostala prostor do té doby upozaděná Clara Hill, která ukázala, že dokáže ovládnout pódium i bez Randolpha, který se ukryl do zákulisí. No Use a That Night byly vzpomínkou na elektronické období Jazzanovy, ovšem v akustickém hávu. Na skvělém přijetí bylo jasné, že publikum už poslední album dobře zná. Co jsem ale nečekal byla následující broken beatová vypalovačka Boom Clicky Boom Klack, kterou Jazzanova vydala samostatně na labelu Sonar Kollektiv a kterou proslavil remix od Mr. Scruffa. Byl to absolutní vrchol koncertu, tahle gradující taneční pecka dokázala publikum vyburcovat do euforie.
Tuhle atmosféru možná až příliš zklidnil deep house Days To Come, během kterého zůstala na pódiu polovina kapely. Další klid měl nastat během zadumané Little Bird, její hladký průběh ale zmařil rušivý signál mobilního telefonu, z něhož nejspíš někdo v prvních řadách vysílal zprávy. Randolph měl co dělat, aby se při téhle vážné písni nesmál. Překvapivě zazněl i vůbec první hit Jazzanovy Fedimes Flight, během něhož se Randolph chopil baskytary a v samém závěru na ni hrál i za krkem. Fakt, že tohle desetičlenné uskupení je čerstvý slepenec muzikantů, kteří se ještě pořádně neznají, prozradil Randolph, když si během představování členů skupiny nevzpomněl na jméno kytaristy. Je ovšem až s podivem, jak se podařilo převést původně výhradně producentský a elektronický kolektiv na koncertní prkna. A bylo jasné, že si to užívalo pražské publikum i Jazzanova live. Po prvním přídavku už bylo po desáté, což pro koncerty v Akropoli znamená večerku. Možná by Jazzanova ráda pokračovala v hraní. V každém případě se hudebně vyznamenala, stejně jako publikum, které jí věnovalo ohlušující rozloučení.
MARTIN VEJVODA
28. 5. – Praha, Palác Akropolis