Falzet versus hardcore. I to je Sziget
0 Redakce 11.8.2013I takové programové veletoče během jednoho dnes zažilo hlavní pódium festivalu Sziget. Čtvrtý den byl ve znamení příjemného počasí a falzetu Brita, popového zpěváka Michaela Holbrooka Pennimana vystupujícím pod jménem Mika. Ten tož přilákal pod hlavní pódium zatím po Blur druhý nejpočetnější dav, i když tentokrát složený převážně z fanynek a návštěvníků z Budapešti.
Sziget festival totiž už několik let tvoří z více než padesát procent zahraniční návštěvníci, kteří navíc nakoupí více než devadesát procent všech týdenních permanentek. Maďarské publikum chodí na jednodenní vstupenky a vybírá si podle headlinerů daného dne. A tentokrát si vybralo Miku.
Když se v noci rozzářily se barevné piktogramy a rozezněl se typický falzet britského zpěváka, jednoho z objevů roku 2007, fanynky přivítaly svůj idol bouřlivým aplausem. Tento zpěvák uhranul svět prvním albem Life in cartoon motion, na který nenavázal a druhá nahrávka The boy who knew too much nezaznamenala takový ohlas. Bylo to znát i během koncertu, kdy fanoušci nejvíce reagovali na hity z první desky.
Mika nepůsobil tak energicky jako na dřívějších koncertech a celé vystoupení působilo jako těžkopádná, pomalu se rozjíždějící lokomotiva, která ale naštěstí zrychlovala, jak zpěvák přidával na tanečních beatech. Nebýt jeho početné kapely a nadšených fanynek, barevný cirkus Miky by se asi brzy zadrhl. Takhle druhá půle vystoupení ukázala, že by bylo hloupé Miku už nyní odepisovat.
Sobotní program ale začínal na hlavním pódiu zcela jiný žánr. Nekompromisní Enter Shikari a skvělá show, která by si zasloužila i lepší čas než čtyři hodiny odpoledne. Zpěvák zcela zmizel v davu, aby se objevil na dosti od pódia vzdáleném vozidle, vytrhl mikrofonní šňůru a donutil zpívat okolní fanoušky za sebe. Kytarista půjčil kytaru fanouškovi v první řadě, aby za něj dohrál skladbu, a ještě několik dalších bonbónků zpestřovalo hard core, který Enter Shikari míchají s elektronikou a metalem.
Britské Editors čekal početný dav. Když se ukázalo, že místo nich vystupují The Fratellis ze Skotska, fanoušci houfně odcházeli, ale to neměli dělat. Příznivci indie rocku a britrocku, který se pořád těší velké oblibě, čekal nášup. Kapela sice minimálně komunikovala s publikem, ale plně to vynahrazovala množstvím písní a energií, kterou do publika sypala. Měla také povedený zvuk, a tak si mohli fanoušci užít křišťálově čistý zvuk v podání tří bratří Fratelliů.
Když rozjela svou show jedna ze současných hvězd indie rocku, britští Editors, čekal na ni již velmi prořídlý dav, který byl evidentně složený ze skalních fanoušků. Kapela navíc byla velice strohá v komunikaci s fanoušky a snaha o perfekcionalismus prostě působila studeně. Tohle rozhodně nebyl povedený koncert.
Naopak one man show australského Dub fx zhlédla absolutně přeplněná party stage. Sám Dub FX s občasnými hosty – například před ním vystupující Timbuktu – kolísá od beatboxu přes rap k reggae a jistě nakrmil tance a párty chtivé posluchače. Ty, kteří ještě nestihli doplnit hladinku, omámil způsob práce tohoto umělce.
Druhé největší otevřené pódium přivítalo tentokrát také zástupce z Čech. Čankišou v odpoledním slunci postupně přilákali i fanoušky z okolních stanů, kteří i díky českým návštěvníkům vytvořili kapele velmi přátelské prostředí. Čankišou si mohli zapsat další účast na prestižním festivalu.
Ve stanu A38 hráli večer Hadouken!, kteří byli dalším zástupcem stylu, jenž kombinuje tvrdou taneční hudbu s rockovými prvky a industrialem. Obliba těchto kapel stále stoupá a podle nadšených reakcí na všech takových koncertech na Szigetu (například na Chase nad Status nebo Nero) i jiných festivalech, popularita bude dál strmě stoupat. Naplněný stan A38 tančil na electro industriální rockový dubstep britských Hadouken! jako o život a celá kapela publikum v šíleném nasazení s radostí následovala.
Sziget míří do finále a uvidíme, zda program překoná nostalgii, která se nenápadně vkrádá do myslí fanoušku, tak jak se blíží konec týdenního festivalu.
Přemysl Štěpánek
Na snímku Editors.