100°C: Bod varu dosažen
0 Redakce 10.11.2008Mariánskolázeňští 100°C měli už v roce 2003, kdy se dostali do povědomí vítězstvím v soutěži o smlouvu s velikou firmou, před jinými „slibnými“ kapelami celkem slibný náskok. Měl jsem to štěstí je několik let koncertně míjet. Právě proto nyní tvrdím, že co jim chybělo do profesionality, to se zatím naučili, a čím nás ohromovali už tehdy, to ještě zdvojnásobili.
Před pěti lety se Stupně stali prvními vítězi Coca-Cola Popstar v Česku. Soutěže pro začínající kapely skýtají nováčkům klubové scény řadu příležitostí, nesou však s sebou i řadu málo viditelných nebezpečí. Kapela, která zvítězí, může získat v některých z nich i kontrakt s velkou firmou a vydat desku. Pokud ale nemá na takový krok dostatek zkušeností, může svou jedinečnou šanci promarnit a je po slávě. Kapela 100°C vystřelila před lety na oběžnou dráhu po republice s deskou Evergreen a zdálo se, že se pevně uchytí. Pak ale přišlo několikaleté období, kdy bylo o kapele méně slyšet a zdánlivě se vytrácela z povědomí. Opravdu jen zdánlivě. Stupně po celou dobu pracovali a sbírali menší či větší úspěchy. Nyní přicházejí s třetí řadovou deskou Brant Rock, s níž se stavějí do mnohem ostřejšího světla. Jejich videoklip rotuje na MTV a koncertně jsou nepřekonatelní. 4. listopadu v Paláci Akropolis se ukázalo, že přichází velká kapela a pod kotlem to konečně opravdu vře!
Stupňům nikdy nechybělo sebevědomí a odvaha experimentovat. Nejvýraznějším poznávacím znamením je tak v současnosti třeskutá image někde na pomezí temné androgynní estetiky a retro popové obscénnosti. Naštěstí ale nezůstane hlavním dojmem z koncertu. Tím byl pro mne především hutný zvuk a perfektní gradace atmosféry, s níž kapela nakládá dokonale samozřejmě. Trochu chladnější rozjezd nabídl největší mediální hity těm, kdo na ně čekali. Už ve třetině koncertu se ale celá show zlomila. Kapela, jako by si odškrtla Azataki ze seznamu, se uvolnila a na řadu přišli klenoty, schované v druhých plánech desek 100°C. Především nadcházející druhý singl Who I Am z aktuální novinky roztepal Akropolis až k základům.
V nových Stupních se skrývá mnohem více skutečného rokenrolu, lomcuje jimi e-clash, ale zůstávají i dubové kompozice a taneční smyčky. Velikou roli hraje rytmika, především bubeník Fída posouvá bicí do role tažného koně, nikoliv jen hluku na pozadí. Zvuk se od dob první desky posunul a není od věci připomenout v této souvislosti například kapelu Sunshine, které se mírně blíží. Ostatně už po vydání druhé o něco kytarovější desky Collage prohlašoval frontman Joshua: „Sunshine jsme poslední dobou poslouchali, i když já je znám už někdy od roku 1993, kdy tam ještě ani nebyl Kay. Mám doma demo nahrávku z toho roku, kdy to byl fakt americkej hardcore.“ A je to ve finále slyšet. Ulítlá image a také temné elektro polohy zase odkazují na projekt I AM X. V tomto případě je podobnost vzhledem ke konečné podobě skladeb ještě relevantnější. Dalo by se skepticky argumentovat, že touto cestou se mělo smysl vydávat před nějakými osmi lety. Ovšem kolik lidí v Čechách zná tento berlínský projekt? Kdo tuší z čeho čerpají Sunshine? A ten, kdo to za hranicemi nebo i u nás ví, pravděpodobně přinejmenším uzná, že Stupně na tento odkaz navazují nadmíru zajímavě, přičemž zůstávají svébytní a identifikovatelní se svou osobitou tvorbou.
Reklamní heslo „rokenrol pro 21.století“ je skutečně trochu nabubřelé. Nicméně 100°C vyrážejí do nového století s těmi nejlepšími zbraněmi, jež dostali v tom minulém k dispozici. Ty zbraně jsou úderné a dostřel je předem neodhadnutelný. Bod varu se v klubech skutečně koná.
JAKUB ANDĚL (foto: indies.eu)
100°C Brant Rock Tour 2008
08.11.2008 Velké Němčice, Velká řijnová rocková revoluce – KD
11.11.2008 Praha, Roxy
19.11.2008 Frydek Místek, Stoun
20.11.2008 Ostrava, Templ
21.11.2008 Trebíč, B-Klub
22.11.2008 Česká Třebová, Modrý Trpaslík
29.11.2008 Havlíčkův Brod, čechovka
10.12.2008 Olomouc, S-klub
11.12.2008 Brno, Musilka
20.12.2008 Náhořany, KD
25.12.2008 Mariánské Lázně, Na Rampě