Gameplay 2: Batman: Arkham City, Bastion a tank z roku 1991
0 Redakce 24.10.2011…ve kterém si Bruce Wayne opět navlékne netopýří kostým, šedovlasý kluk se pustí do obnovy světa po velké kalamitě a fiktivní tankista odcestuje 20 let zpátky do minulosti, aby se tam utkal s umělou inteligencí třídy idiot
Update
Nepovedený vstup hry Rage (psali jsme o ní v minulém Gameplayi) na trh spustil spekulace o tom, zda a kdy vyjde čtvrté pokračování legendární série Doom. Domněnky, že vývoj střílečky byl pozastaven, vydavatel oficiálně vyvrátil. Doom 4 byl poprvé ohlášen v roce 2008 a od té doby se nedočkal ani orientačního data vydání.
Nezávislé herní studio Introversion začalo pracovat na hře Prison Architect, ve které se stanete stavitelem a správcem vězení se zvýšenou ostrahou. Vaším úkolem bude nenechat žádné zločince utéct.
Kalifornská univerzita vyzkoušela pohybové hry jako terapii na některé příznaky Parkinsonovy nemoci. Experimentální hry připomínající skutečné tituly na Nintendo Wii, PS3 Move nebo Kinect ve více než polovině případů zlepšily rovnováhu a rychlost chůze pacientů.
Taneční soutěž na víkendovém Blizzconu v Anaheimu vyhrál rodák z Houstonu s vystoupením trpaslíka ze hry World of Warcraft (kozáčkem).
BATMAN: ARKHAM CITY
Ztratit se v detailech
Výrobce: Rocksteady
Vydavatel: Warner Bros./CENEGA
Platforma: PS3 (testovaná), XBOX 360, PC (vyjde v listopadu)
Jazyk: anglicky
Superhrdinové neznají odpočinek. Musejí pomáhat nevděčným spoluobčanům až do vyčerpání. Žádné příkoří nesmějí nechat nepotrestáno. Arkham City je prohnilé místo – váš hrdina bude mít dnes v noci hodně práce.
Komiksový Batman si až na malé výpadky udržuje formu. Úspěšně proniká i do ostatních médií – vzpomeňte si na Nolanovy filmy s Christianem Balem v hlavní roli. Své kostýmované konkurenty poráží i na poli videoher. V roce 2009 Batman: Arkham Asylum znenadání zaútočil na titul hra roku a vytvořil svébytný herní styl mixující mlátičku, detektivní pátrání a plížení. Tehdy úplně neznámé londýnské studio Rocksteady se tento měsíc pokouší navázat na svůj úspěch. A daří se mu.
Batman se od svého zrození v roce 1939 utkal s mnoha padouchy. Arkham City vám i kvůli tomu bude často připadat spíš jako přehlídka slavných i obskurních postav ze světa DC Comics než jako koherentní příběh. Nepřátelé se na chvíli vynoří a poté buď skončí v bezvědomí, nebo zbaběle utečou. Batman podivně mění své priority a nelze říct, že by věděl, co má dělat – v jednu chvíli stíhá Jokera a pak si klidně odskočí někam jinam. Jako hráč se pak těžko vyznáte v tom, proč letíte přes celé město za někým, koho vůbec neznáte. City (v porovnání s Asylum) mnohem víc počítá s vašimi komiksovými znalostmi a běžnému hráči encyklopedické informace vůbec neumí prodat – komu by se chtělo luštit tabulky superschopností např. nájemného zabijáka Deadshota? Asylum k seznámení s postavami využívalo audionahrávky, při jejichž poslechu jste si mohli právě tabulky a různá jiná data prohlédnout.
City opouští semknutý prostor ostrova z prvního dílu a otevírá hráčům vězeňskou část Gotham City. Ta je mnohem bohatší na detaily a hlavně umožňuje volnější styl hraní – můžete se plížit temnými zákoutími, skákat mezi střechami domů nebo nad nimi přímo plachtit. V ulicích se potulují různé gangy a vy si na nich můžete natrénovat bojové dovednosti. Rocksteady se podařilo vytvořit uvěřitelné živé prostředí plné zajímavých vedlejších úkolů. Batman dostal nové schopnosti, které mu pomáhají při neustálém cestování po Arkham City. Hrát za hrdinu v netopýřím kostýmu je teď větší zábava.
Všechny technické aspekty jsou ještě lepší než v roce 2009. Souboje s bossy jsou tentokrát záživnější jak po vizuální, tak i herní stránce a mají více fází. Zdokonalování by však mělo mít určité meze – počet různých přístrojů a chvatů se už blíží k hranici, kdy nevíte, co jaká kombinace tlačítek vůbec dělá, a jenom doufáte, že Batman váš povel správně pochopí.
V moři všelijakých detailů se snadno ztratíte, a je to do velké míry příjemný pocit. Když ale procitnete, zjistíte, že všechny ty nepovinné maličkosti jsou mnohem poutavější než hlavní dějová linka. Celý příběh Arkham City se scvrknul na bezcílné běhání mezi záporňaky s nepřesvědčivým koncem. Opravdu vás zaujme pouze jednou při cestě do zapomenutého podzemního města, kdy se hra zvolní a vy se na chvíli ocitnete v mystické detektivce.
Když Rocksteady pokazili příběh své nové hry, udělali omylem geniální krok. Zajistili, že Arkham Asylum nebude prozatím překonáno. Fanouškům Batmana a akčních her teď nezbyde nic jiného než mít ve sbírce oba dva tituly – Asylum pro jeho dobrodružný příběh a temnou atmosféru a City jako zábavné superhrdinské hřiště.
8,6/10
BASTION
Apokalypsa se sametovým hlasem
Výrobce: Supergiant Studios
Vydavatel: Warner Bros.
Platforma: PC (testovaná), XBOX 360 (XBLA)
Jazyk: anglicky
Kid se probudil doprostřed Kalamity, která zničila celý svět. Jeho zbytky si poletují v prostoru, pod Kidovýma nohama ale ochotně tvoří cestu, po níž se může vydat a zjistit, jestli náhodou nepřežil ještě někdo. A protože je to hrdina, můžete vzít jed na to, že té Kalamitě nakonec přijde na kloub.
Jasně, grafika není všechno, ale na Bastion, který za všech okolností vypadá jako vypiplaná ruční malba, je čirá radost se dívat. Celá hra je navíc stylizovaná jako vyprávění Cizince s neuvěřitelně mazlivým kovbojským hlasem, který nenuceně a přirozeně komentuje každý Kidův krok a odvypráví většinu děje, aniž by přitom přerušoval akci hráče. Příběh hry je navzdory vší apokalypse kolem spíš komorní drama než co jiného a umí i zahrát na emoce, jak už se na nezávislou hru sluší a patří.
Samotná akce se žánrově nachází poblíž sekaček a řezaček typu Diablo, ale místo hromadění zbraní, brnění a čeho ještě se zaměřuje na malé množství funkčně výrazně odlišených a vylepšovatelných zbraní (Kid může mít u sebe jen dvě najednou a jejich kombinování je hlavně věc vkusu, protože účinné jsou zhruba stejně) a pár jednoduchých RPG prvků. Bastion není dlouhá hra, takže si s tím bohatě vystačí, aniž by vyvolávala pocit, že se začíná opakovat – vždycky je tu něco nového, s čím si zablbnout. A pokud vám to nestačí, můžete si po dohrání celou věc sjet ještě jednou v módu New Game Plus, odemknout všechny zbylé upgrady a pokusit se obstát ve třech překvapivě drsných arénách.
Jo, a taky to má výbornou muziku.
9,0/10
Retro
SCORCHED EARTH (1991)
Čtyři z tanku a moron
Kolik legrace jsme si užili s balistickou křivkou! Vybrat úhel a sílu výstřelu, započítat faktor větru a odevzdaně koukat, kam projektil dopadne. A napjatě čekat, až na nás zase přijde řada. Je tomu dvacet let, co vyšla legendární sharewarová hra Scorched Earth, kterou její autor Wendell Hicken opatřil podtitulem "matka všech her". Narážel tím jednak na Saddáma Husajna, který prohlásil, že pokud Američané vstoupí na iráckou půdu, nastane "matka všech bitev", jednak na historii žánru. Dělostřelecké hrátky provázely počítače od samého počátku – počítání trajektorií letících projektilů ostatně bylo kdysi (před Facebookem) hlavním posláním výpočetní techniky. První dělostřelecké hry pro dva hráče vznikaly už v sedmdesátých letech a při pohledu na Angry Birds se zdá, že jim patří i budoucnost.
V čem byl tedy právě "Skorč" tak zvláštní? Elegantním interfacem v nestandardním rozlišení, možností hry pro x hráčů a y tanků ovládaných počítačem, různými typy umělé inteligence (včetně pověstného "morona") a nápaditým arzenálem zbraní. "Funky bomb" a "nuke" se nám před těmi lety zaryly do paměti, i když jsme nevěděli, co to je "funky" nebo že "nuke" je atomovka. Hra byla navíc donekonečna konfigurovatelná (a to mají PCčkáři rádi): Mohli jsme si nastavit odrážení střel od krajů obrazovky, náhodné zásahy shůry, a dokonce i hlášky, které tanky pronášely před odchodem do tankového nebe. V první polovině devadesátých let vycházela spousta převratných titulů – ale kdyby se to všechno sečetlo, nedivil bych se, kdyby vyšlo, že nejvíc času jsme strávili s tančíky z matky všech her.
Připravili: ŠVELCH BROS a Daniel Dolenský (Bastion)