Beethovenova hudba vycházela za srdce. Jinak, než bychom čekali
0 Rémy Martin 26.1.2015Tento týden jsem narazil na zprávu, která po jistém časovém půstu v sobě znovu měla potenciál vyrazit mi dech. Píše se v ní o novém objevu amerických vědců z Michiganské a Washingtonské univerzity, na jehož základě se lze s vysokou mírou pravděpodobnosti domnívat, že četná stěžejní díla Ludwiga van Beethovena jsou významně ovlivněna srdeční chorobou arytmií, která ho v životě sužovala.
K takovému závěru badatelé dospěli díky soustavnému analyzování rytmu mnoha Beethovenových skladeb s tím, že se je snažili přiřadit k tomu, co se v lidském organismu děje při arytmii, tj. ke stavům kdy srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně. A některé nečekané změny rytmu či tóniny v Beethovenově hudbě se změnami srdečního rytmu zřejmě korespondují.
Jako příklad vědci uvádějí slavnou Cavatinu neboli finále smyčcového kvartetu B dur opus 130, plné velké citové síly, které Beethovena dojímalo až k slzám. Ke konci kvartetu se tónina náhle mění a přechází do C dur, čímž předurčuje nerovnováhu rytmu, vyvolávající pocity chmur, dezorientace a „nedostatku dechu“. Ve svých poznámkách si k tomuto přechodu sám autor poznamenal německé slovo „beklemmt“, v překladu „se smrtí v srdci“, což bychom mohli považovat za odkaz na jeho srdeční chorobu. Změny rytmu bychom našli i v dalších Beethovenových dílech, jako např. v sonátě pro klavír A dur opus 110 či klavírní sonátu Es dur opus 81 „Les Adieux“ psanou v době obležení Vídně Francouzi v roce 1809.
Je známo, že Beethoven trpěl různými zdravotními problémy, jako např. Pagetovou chorobou (deformace kostí), cirhózou jater či problémy s ledvinami, zejména byl ale postižen hluchotou, která podle amerických vědců mohla zbystřit géniovy ostatní smysly a učinit jej vnímavějším právě k srdečnímu rytmu.
Autoři studie přiznávají, že není možné s jistotou prohlásit, zda a do jaké míry Beethoven takovými problémy trpěl, možné ale určitě je pokusit se vysvětlit staré lékařské popisy ve světle dnešních znalostí. Ať už je to jak chce, tomuto nejnovějšímu objevu zcela jistě nechybí originalita. Vždyť už jen skutečnost, že některé Beethovenovy skladby můžeme považovat za jakési hudební elektrokardiogramy, je nadmíru zajímavá.
Ti z vás, které toto téma zaujalo, mi prosím napište na můj blog či FB profil, co si o tomto objevu myslíte, zda budou následovat další nebo dokonce zda hrozí, že se takovéto počiny stanou hlavními vykladači hudební historie.
Děkuji a přeji vám o oktávu výraznější zážitky.
Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.
Každou sudou středu v 18:00 si vychutnejte pořad Vybrané tóny Rémy Martina na Rádiu Classic Praha.