The Temperance Movement: Jeden až tři pokusy na písničku nám vyhovují
0 Šárka Hellerová 21.3.2014Londýnská rocková formace The Temperance Movement vystoupí 31. března v pražském Lucerna Music Baru. Vznikla v roce 2011. V září dalšího roku vydala EP Pride, které obsahovalo pět skladeb. Následující rok se přihlásila s debutovým albem nazvaným jednoduše podle jména kapely. Na všech skladbách se autorsky podíleli členové kapely Phil Campbell (zpěv), Luke Potashnick a Paul Sayer (kytary), Nick Fyffe (baskytara) a Damon Wilson (bicí). Na otázky odpověděl Campbell.
Své eponymní debutové album jste vydali loni v září, v té době už jste ovšem delší dobu koncertovali. Změnilo vám vydání alba život?
Dovolilo nám to se na hudbu soustředit na plný úvazek. Zatím jsme zázračně nezbohatli, ani nejsme výrazně slavní, ale můžeme se skromně věnovat tomu, co nás baví. Prodali jsme dost desek na to, abychom zaplatili nájem a pronajali si autobus na turné a zaplatili našeho manažera. Hudba je konečně i naše zaměstnání.
Je pravda, že jste album natočili za čtyři dny?
Ano, měli jsme ho kompletně připravené. Hlavně nás ale baví pracovat svižně. A obklopili jsme se lidmi, kteří to mají stejně. Když přijdete první den do studia, víte, že dvě hodiny zabere dát dohromady bicí, pak nějaký čas příprava mikrofonů. To všechno chce tak půl dne, a druhou půlku nahráváte jednu nebo dvě písničky. Druhý den je ale už všechno připravené, takže máte celý den na práci a můžete stihnout třeba čtyři písničky. Třetí den jich můžete zvládnout i pět. Je ale důležité, aby do toho byli zapojení jen lidé, kteří jsou v tom, co dělají, velmi dobří a dokážou pracovat soustředěně. Díky tomu může nahrávání odsejpat, což je ve chvíli, kdy nemáte nafukovací rozpočet, důležité.
Jste stejně rychlí i při skládání písniček?
Docela ano. Minulý rok to tak bylo i proto, že na psaní nebylo příliš času, byli jsme hodně zaneprázdnění koncertováním. Kolem předloňských Vánoc jsme ale měli nastřádané nápady. Některé jsme měli nahrané, ale byli to jen útržky. Tak jsme si sedli, prošli si je a zhodnotili, co se nám líbí. Dobré nápady jsme rozpracovali do písniček. Koncem února jsme měli připraveného dost materiálu, abychom mohli do studia. Možná nám to šlo od ruky, protože jsme věděli, že pokud desku chceme vydat v roce 2013, musíme to mít hotové před tím, než vyjedeme na turné. Pak už bychom to nezvládli.
Myslíte, že budete v takovém tempu nahrávat i v budoucnu?
Ano, budeme. Nedovedu si představit, že bychom někdy ve studiu byli víc než přibližně deset dní. Možná jednou přijde čas, kdy budeme chtít nahráváním trávit víc času a třeba si víc pohrát s technologiemi, ale v současné době nám to vyhovuje. Ano, bylo by možná hezké mít o jeden dva dny víc, řekněme týden. Nechceme nahráváním ale trávit zbytečně moc času. Jeden až tři pokusy na písničku nám vyhovují.
Chápu to správně, že je pro vás celkově důležitější koncertování, než nahrávání desek?
Radši koncertujeme. Upřímně vlastně neznám moc dalších důvodů, proč dělat muziku. O vystupování jde především. Neznamená to samozřejmě, že nerad nahrávám. Baví mě hledat ten správný tvar písně a zachytit ho na pásku. Pak si to poslechnete a máte radost, že se to povedlo.