Support Lesbiens: Těžili jsme z obrovského nadšení
1 jsk 30.10.2013Loni na podzim přišel rozpad tehdejších Support Lesbiens. Ze sestavy odešli čtyři muzikanti včetně zpěváka a založili novou formaci Portless. Zůstal jen kytarista Hynek Toman a spousta lidí z branže nevěřila, že bude schopen pochroumanou kapelu uzdravit a motivovat k další činnosti. Opak je ale pravdou.
Rok po krizi jsou tu Support Lesbiens v nové sestavě (Czenda – zpěv, Hynek Toman – kytara, Honza Andr – klávesy, Filip Fendrych – baskytara a Rae – bicí) a vydávají album Leave A Message +420 602 30 30 35.
Když začala fungovat nová sestava Support Lesbiens, řekla si, jakou hudbu bude skládat?
Czenda: Na prvních setkáních rozhodně nic takového nepadlo, protože tvorba je věc, která se nedá naplánovat. Když vykrystalizovalo obsazení, začala mezi námi vznikat energie, která byla základem další společné tvorby. Věděli jsme také, že nám fanoušci musí naše písničky věřit. Já osobně jsem se na psaní nových písní těšil. Když bylo jasné, jací muzikanti v sestavě budou, naprosto mě to nadchlo.
Toman: Když jsem své současné spoluhráče oslovoval, věděl jsem, že chci udělat oproti staré tvorbě Support Lesbiens zvukový posun. Proto jsem přizval i klávesistu Honzu Andra. Support Lesbiens nikdy předtím tento nástroj v sestavě neměli. Převzal melodickou část, já jako kytarista hraju beglajt a zachovávám takový temný rockový spodek. Tahle sestava nabízí široký záběr. Je schopná zahrát tvrdou rockovou věc, stejně tak melodickou popovou písničku nebo baladu. Na desce je všechno nahrané naživo, není tam ani jeden sampler.
Měli jste při skládání písniček nějaká pnutí, rozpory nebo dlouhé diskuze?
Toman: Kupodivu se nic takového nestalo. Zaplaťpánbůh. Na začátku léta jsme si řekli, že začneme skládat písničky. Začaly vznikat první demosnímky, posílali jsme si je maily a pak jsem v jednu chvíli získal pocit, že z té práce lezou skvělé skladby. Těžili jsme také z obrovského nadšení, které v kapele po vzniku nové sestavy je.
Přenesli jste to nadšení i na pódia, anebo spíš převažuje nervozita z toho, jak vás lidé přijmou?
Czenda: Samozřejmě zažíváme i nervozitu. Při vystoupení před Bon Jovi v červnu jsem například dvě minuty před začátkem našeho koncertu zapomněl první sloku úvodní písničky, čímž jsem rozhodil nejenom sebe, ale možná i zbytek kapely. Primárně jsem ale při každém pobytu na pódiu nadšený. Vždycky jsem si pro hudební projekty, v nichž jsem se angažoval, vybíral lidi, které mám rád a kterým věřím. Kdyby to mělo být naopak, budu první, kdo z kapely odejde.
Hynku, se Support Lesbiens jsi v minulosti zažil období velké tuzemské slávy. Věříš, že s novými spoluhráči dosáhnete něčeho podobného?
Toman: Objektivně si myslím, že to už nikdy nebude tak skvělé, jako to bylo v letech 2006 a 2007, kdy se nám mimořádně dařilo a všichni jsme si hudbou dobře vydělávali. Pro mě to bylo období, kdy pečení holubi létali sami do huby. Dnes je jiná doba. Každopádně bude záležet na tom, jak nás lidé přijmou a jak se jim bude líbit nové album. Po prvních společných koncertech žiju v naději, že se to podaří. Hodně dlouho se mi totiž například nestalo, abych po vystoupení strávil dvě hodiny fotografováním se s fanoušky.
Jaká je vlastně vaše nová deska?
Toman: Přináší novou hudbu Support Lesbiens. Přestože jsme zajetá kapela, jsme si vědomi toho, že po tom, co se stalo loni, kdy z kapely odešli čtyři muzikanti, jedeme od začátku a musíme si u fanoušků znovu získat respekt a důvěru. S tímto vědomím album vznikalo. Věřím, že lidem bude stát za to si je poslechnout a vracet se k němu.