Menší úvaha o našich sklonech
0 Rémy Martin 18.9.2013My lidé máme zvláštní tendenci k regresi. Regresí se v nejširším smyslu slova popisuje tendence k návratu. Návratu směrem k dětství nebo třeba k opouštění racionality směrem k iracionalitě, od kultury k nekultuře, od sebezdokonalování k rezignaci atd. Dalo by se říct, že proti progresi a pokroku v jakémkoliv slova smyslu vždy stojí regrese a tendence k úpadku. Progrese a regrese jsou tedy dvě části téhož.
V hudbě se tento jev projevuje v inklinaci k méně náročné a odpočinkové hudbě. Samozřejmě, proč by si člověk nemohl odpočinout, že? Na odpočinku není nic špatného. Pojem regrese tedy není myšlen s nádechem negativnosti. Zkrátka se tím myslí jisté polevení od neustálé práce sama na sobě. Skutečná regrese je to v okamžiku, kdy se „odpočívání“ a absence náročnosti stanou trvalým principem.
Douglas Hofstadter, který je mimo jiné matematik a programátor popisuje, že to s tou naší tendencí k regresi není zas tak zlé. Snad… Uvádí jeden z těch pozitivních příkladů a sice hudbu Bacha, konkrétně jeho Hudební obětinu. Ukazuje, že se jedná o kolosálně složitou záležitost, kterou šlo vytvořit pouze se zapojením veškerých intelektuálních schopností. Popisuje, že tato hudba je nepoměrně složitější než ostatní hudební produkce kterou známe (výjimkou jsou některá díla renesance) a přesto máme Bachovu hudbu rádi!! Toto autor uvádí jako důvod k optimismu ohledně chmurných úvah o lidské přirozenosti.
Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.
Každou sudou středu v 19:00, lichý pátek v 10:00 a sudou sobotu ve 12:00 poslouchejte Vybrané tóny Rémy Martina na rádiu Classic.