Lucie Bílá: Nemám ráda nudu a nerada bych ji přinášela
0 Petr Hašek 23.10.2012Zpěvačka Lucie Bílá vydala své nové studiové album Modi. Většinu textů pro ně napsal loni zesnulý Pavel Vrba, další přidali Výclav Kopta a Tomáš Belko.
Hudba je od Petra Maláska, Radoslava Bangy, Reného Rypara, Dalibora Cidlinského a zahraničních autorů. Nejpopulárnější česká zpěvačka vypráví i o své nové knize, roli v muzikálu Aida, turné s Arakainem i porotcování v televizní soutěži.
Dal vám Pavel Vrba pro album k dispozici písňové texty, anebo básně?
Jak kdy. Po vánočním albu, kterého se už prodalo sto tisíc kusů, jsem věděla, že bych album s podobnou sváteční náladou chtěla natočit i mimo Vánoce. Věděla jsem také, že Pavel Vrba a Petr Malásek budou jediní dva, kterým se při jeho realizaci svěřím do rukou.
V některých případech se psala hudba na Pavlovy texty, v některých to bylo naopak. Písnička Modi ale například vznikla zhudebněním básně, která v prapůvodu neměla s albem nic společného. Když už jsme všechno dotvořili a strávili jsme s Pavlem krásné léto, tak mi najednou řekl, že mi dá text Modi, přidá mi ještě deset dalších a pak půjde. On ale odešel dřív, než mi je stačil napsat. Chtěla jsem, aby písnička Modi byla tou nejkrásnější tečkou za časem, kdy jsem se s ním mohla setkávat.
Máte ještě nějaké jeho texty?
Mám. Některé písničky jsme musely dát z alba pryč, protože se nehodily do jeho šansonové koncepce. Pavlovy texty jsou poklady, kterých se nevzdám. Dostanou třeba jenom jinou hudbu.
Jak vám bylo, když vám Pavel Vrba řekl, že odejde?
Odpověděla jsem mu, že po něm budu pořád něco chtít a v žádném případě ho nikam nepustím. Pak ale zemřel. Jedny z nejtěžších dnů, které jsem v životě prožila, byly týden před jeho pohřbem. Pavlova manželka Maruška chtěla, abych na něm něco řekla. Co ale říct o člověku, díky kterému jste tam, kde jste? On, Gábina Osvaldová a Michal Horáček jsou lidé, kteří vytvořili mou kariéru. Však jsem Gábině hned po Pavlově smrti napsala, že se jí nesmí nic stát, protože bez ní bych už mohla jen zpívat lalalá. Jsem šťastná, že jsem mohla být s Pavlem v jeho posledním létě.´
Jak budete své nové písničky propagovat?
Budu dál koncertovat a do programu přidám několik nových skladeb. Nemám v plánu samostatné turné, protože tento rok je plný věcí, které ještě musím dodělat.
Jakých?
V Hudebním divadle v Karlíně jsme začali hrát muzikál Aida, ze kterého mám obrovskou radost, protože v něm mám krásnou roli. S mou kapelou máme před sebou vánoční turné. V Karlíně budeme mít dva velké koncerty, na kterých bude oproti loňsku dětský sbor vyměněn za sbor dospělejší. Mám před sebou také propagaci cédéčka i knížky Život je jen náhoda, která právě vyšla. Do toho dokončuju turné se skupinou Arakain, které vyvrcholí koncertem v pátek v Praze v Letňanech. Vyjde i cédéčko a DVD Arakainu z turné. Kdybych teď ještě mluvila o turné k desce Modi, bylo by toho už opravdu moc. Spíš bych chtěla všechny ty věci dokončit, potom se trochu zklidnit, a pak uvidíme.
Co nabízí knížka Život je jen náhoda?
Za rok 2010 jsme udělali knihu Můj fantastický rok, ve které jsou fotografie ze všech významných událostí, které mě v tom roce potkaly. Je to jakési fotoalbum. Mým fanouškům se líbila, a tak jsme se rozhodli připravit pokračování. Dokonce jsme si řekli, že budeme pokračovat tak dlouho, dokud o takové knížky bude zájem. Název souvisí se snímky z ledna letošního roku, kdy jsem uváděla ceremoniál předávání Českých lvů a zpívala jsem na něm písničku Život je jen náhoda. Tím ta kniha končí.
Jaké je pro vás zpívání s Arakainem, tedy v podstatě návrat do prostředí, ve kterém jste začínala?
To prostředí je pro mě tak přirozené, že nemám pocit, že bych se do něho vracela. Jsem takový chameleón. Když si obléknu ostny a řetězy, mám pocit, že bych tak chtěla být oblečená pořád. Když si vezmu dlouhé krásné šaty a jdu zpívat s velkým sborem nebo symfonickým orchestrem, přijde mi to také přirozené. Mám ráda barevnost, vždycky jsem to tak měla.
Letos jste opět v porotě soutěže Česko-Slovensko má talent. Našla jste už svého favorita?
Minule jsem poznala vítěze hned, protože jsem celé jeho vystoupení probrečela, a když jsem si stoupla a chtěla jsem tleskat, neměla jsem sílu v rukách. Letos mě vzalo vystoupení, které bylo jiné, nečekané, a současně silné a hluboké. Nadchl mě člověk, který maloval světlem. V soutěži je také jedna fantastická zpěvačka, jeden výborný zpěvák i moc dobrá taneční partička malých dětí. Všichni by mohli vyhrát. Letos přišlo daleko více lidí než loni. Je mezi nimi i mnohem více talentů.
Mají všechny ty role, ve kterých momentálně jste, něco společného?
Asi hravost. Všechno dělám opravdu – buďto rvu hlasivky, anebo ždímu srdce. Nemám totiž ráda nudu a nerada bych ji přinášela. Kdyby se se mnou měl někdo začít nudit, bylo by to špatné.