Kryštof: Producenta jsme sehnali na inzerát
0 Petr Hašek 12.10.2012V pondělí vyjde nové album skupiny Kryštof. Po roční pauze přichází s nahrávkou nazvanou Inzerát. Natočila ji s americkým producentem Yaronem Fuchsem a v únoru vyrazí na turné k ní.
Na albu jsou dva duety, v nichž s Richardem Krajčem zpívají Jarek Nohavica, respektive Tomáš Klus. O okolnostech nahrávání vyprávějí zpěvák a kytarista Richard Krajčo, baskytarista Nikolaj Arichtev a bubeník Jakub Dominik.
Proč jste chtěli zahraničního producenta?
Arichtev: My ho původně vlastně nechtěli, před několika lety jsme dokonce takovou variantu odmítali, protože nám připadala zbytečná a drahá. Věřili jsme, že jsme dost šikovní na to, abychom si album dokázali udělat sami. Po pár letech jsme ale pochopili, že už to chce pohled někoho, kdo nás nezná.
Krajčo: Nejdřív jsme ale přesto lovili u nás a musím říct, že nám čeští producenti natočili opravdu krásné demosnímky. Byli jsme s nimi spokojeni, ale když jsme písničky testovali na kamarádech a rodinách, každý nám řekl: „No jo, typický Kryštof.“ Řekli jsme si, že kdyby měly být reakce jenom takové, tak vlastně nemusíme novou desku točit. Čeští producenti byli ovlivněni tím, že nás znají, a šli do toho s tím, že nahrají další desku skupiny Kryštof.
Jak jste k Fuchsovi přišli?
Krajčo: Dali jsme si inzerát na internetové stránky, na které chodí producenti z celého světa. Přáli jsme si, aby se někdo ozval, i když já osobně tomu moc nevěřil. Nakonec přišlo osmnáct odpovědí z celého světa. My těm lidem poslali písničku Parapet nahranou pouze s kytarou a zpěvem, také naši starou muziku, kapely, které máme rádi, a vyzvali jsme je, aby s tím něco udělali. Měli na to čtrnáct dní. Zpátky nám přišlo dvanáct pracovních verzí. Něco znělo elektronicky, něco akusticky a jeden producent z té písně udělal punk. Nakonec jsme si vybrali Yarona Fuchse z New Yorku, který shodou okolností odpověděl první.
Arichtev: Když jsme si ho vygooglovali, pochopili jsme, že to asi byla nejlepší volba. Dělal například s Bobem Dylanem nebo Herbiem Hancockem.
Jak drahé bylo nahrát album s americkým producentem?
Krajčo: Stanovili jsme rozpočet už ve chvíli, kdy jsme dávali na internet inzerát. Nakonec se o něco navýšil, takže to bylo finančně o dost náročnější, než nahrávat desku s českými lidmi a tady. Po dvanácti letech nám ale peníze, které jsme do alba dali, stály za to. Šli jsme do toho s tím, že pro nás není prioritou nahrát desku tak, aby se nám náklady na sto procent vrátily.
Arichtev: Navíc jsme měli štěstí v tom, že Fuchs měl zrovna čas. Možná byl v situaci, že si zrovna řekl, že si pro radost udělá nějakou kapelku z bývalého východního bloku. Byli jsme v pravý čas na pravém místě.
Krajčo: Také nám řekl, že chtěl do Prahy. Prý tu ještě nikdy nebyl.
Bylo natáčení náročné?
Krajčo: Měli jsme na to jen deset dnů, takže jsme museli jít do studia dobře připraveni, abychom neztráceli čas. Vyzkoušeli jsme si hodně nových věcí. Kromě jedné písně třeba na desce nepoužíváme žádné samply. A vůbec poprvé jsme točili živě, všechno dohromady, nic se pak neupravovalo v počítači. S tím jsem se u nás ještě nesetkal.
Nová deska se jeví nejoptimističtěji ze všech, které jste nahráli…
Dominik: Spojilo nás to, že jsme na albu pracovali právě s Yaronem Fuchsem. Strašně moc jsme se snažili, chtěli jsme sobě i jemu dokázat, že máme na to nahrát desku, která bude mít světové parametry. Nechtěli jsme, aby přijel do Čech a řekl si, že je tu kapela, se kterou se pokusí něco udělat. Šlo nám o to, aby věděl, že víme, co chceme. Měli jsme z toho výborný pocit a nahrávání jsme si užívali.
Richarde, pro Kryštof jste napsal už na šedesát textů. Bylo skládání těch nových náročnější než v minulosti?
Krajčo: Je to těžší, to máte pravdu. Popsal jsem už spoustu témat a životních peripetií. Přiznám se, že mi s texty na Inzerátu hodně pomohl Petr Harazín z kapely Nebe. Byl pro mě takové nezávislé ucho. Témata jsem našel snadno. Hůř se pak ale psaly samotné texty. Jsou vztahové a mezi nimi jsou ty o věcech, které mě trápí: politická situace, což je písnička Zatančím, fungování společnosti, které je v písni Cesta, kam člověk dojde a jak mu čas plyne mezi prsty, tedy skladba Křídla z mýdla, nebo jak člověk naloží se svým životem, tedy píseň Parapet.
Na který text jste hrdý?
Krajčo: Třeba na Zatančím. Jsem rád, že se politický text podařilo napsat s nadsázkou, humorem a bez konkrétních jmen. Myslím si, že napsat dobrý politický protest song bez klišé není tak snadné. Neříkám,že se nám to podařilo, ale pokusili jsme se o to.
Kdy pojedete na turné k albu?
Krajčo: Příští rok v únoru. A nejraději bychom na něm hráli z nové desky všechny písničky. Zrovna se dohadujeme, které vyřadíme.