Před dvaceti lety vydali Pearl Jam album Ten a Nirvana Nevermind
0 Redakce 15.9.2011V roce 1991 se na hudební scéně stala spousta věcí. Ty nejdůležitější se udály v americkém Seattlu. Styl grunge tam začal dýchat z plných plic, a to díky dvěma dnes již legendárním albům.
27. srpna toho roku se na trhu objevilo Ten. Byla pod ním podepsaná kapela, kterou tehdy znali všichni ze Seattlu, kde to na scéně v pravém smyslu slova vřelo, a pár dalších fajnšmekrů, kteří byli ochotni zajít do klubu na koncert a připustit, že je tu cosi, co brzy otevře mnohé hranice i oči.
Pearl Jam už existovali čtyři roky, ovšem teprve rok v sestavě, které měla vstoupit do dějin. Eddie Vedder zpíval, Stone Gossard a Mike McCready hráli na kytary, Jeff Ament třímal v rukou baskytaru a za bicí soupravou seděl Dave Krusen, který vydržel v kapele ze všech tehdy přítomných nejkratší dobu.
Když Ten vyšlo, svět ještě neznal Nevermind od Nirvany. To se na trhu objevilo až na sklonku září 1991. Věděl ale už o prvním počinu Nirvany, kolekci Bleach, a vzhledem k tomu, že tehdejší tištěná i slovem a obrazem šířená média sledovala vývoj na americké scéně pozorně, bylo jasné, že právě ze Seattlu do světa vstupuje vlna, která bude mít pravou sílu. Z dnešního pohledu to dokonce vypadá, že grunge byla poslední skutečně strhující hudební vlna.
Matt Cameron, který v roce 1991 hrál na bicí ve skupině Soundgarden, vzpomíná, že materiál z alba Ten uslyšel poprvé v den, kdy do studia v Seattlu, kde se svou kapelou nahrával, vstoupil Eddie Vedder a přinesl s sebou nahrávky několika nových písniček svých Pearl Jam.
„Najednou se objevil s prvními mixy Even Flow a několika dalšími písněmi. Stačilo se na něho podívat a bylo jasné, že je velice spokojený,“ říká Cameron, který se řízením osudu stal v roce 1998 členem Pearl Jam, to když si jeho mateřští Soundgarden zrovna dopřávali uměleckou pauzu. „Poslechli jsme si to a vzpomínám, jak jsme si říkali, že je to opravdu dobrý materiál a že bude mít určitě úspěch. Sliboval něco velkého.“
To se také stalo, a platí to dodnes. Pearl Jam jsou již řadu let rockovými hvězdami, které celosvětově prodaly přes šedesát milionů alb a zajistily si trvalé místo v setlistu světových rozhlasových stanic (samozřejmě kromě českých) díky takovým hitům, jakými jsou Alive (1991), Jeremy (1992), Black (1993), Daughter (1993), Corduroy (1995) nebo Better Man (1995). Základ k tomu všemu položila kolekce Ten z roku 1991.
Podílela se samozřejmě i na nástupu grungeové horečky. Jelikož vyšla měsíc před Nevermind od Nirvany, stala se hybnou silou, první běžkyní pomyslné štafety, myšleno v kontextu globálního nástupu zmíněného stylu.
Nevermind vydala společnost Geffen Records 24. září 1991 a mimo jiné na něm velice vydělala. Celosvětově se ho totiž prodalo přes 26 milionů exemplářů a v těchto dnech k tomu číslu další miliony nesporně přibudou. Deset milionů kusů bylo prodáno přímo ve Spojených státech, což svědčí o tom, že tamní fanoušci si svých hrdinů opravdu váží. Časopis Rolling Stone umístil ve své anketě „500 nejlepších alb všech dob“ nahrávku na sedmnáctou příčku.
Producent Butch Vig dnes s úsměvem vzpomíná na potíže, které během práce na albu prožíval se zpěvákem a kytaristou Nirvany Kurtem Cobainem: „Byl to okouzlující a inteligentní člověk, do všeho mluvil, všechno ho zajímalo a kolem všeho se motal. Měl ale velké výpadky. Najednou ztratil náladu a ze studia třeba odešel. V jednom momentě byl absolutně zaangažovaný do všeho, co se ve studiu dělo, v dalším seděl v koutě, s nikým nemluvil a nikoho k sobě nepustil.“
Jednu pikantnost již blížící se výročí vydání kolekce přineslo. S nemilou komplikací se setkali provozovatelé profilu Nirvany na Facebooku. Bez tušení zrady na stránky nahráli přebal desky Nevermind, na němž je tříměsíční nahý hošík plovoucí za dolarovou bankovkou upevněnou na vlasci. Chtěli tak připomenout nejenom výročí vydání kolekce, ale i reedici této desky, která vyjde 26. září.
Po upozornění od správců serveru museli přebal alba stáhnout. Problém byl v tom, že je na něm vidět chlapcovo přirození, přičemž v pravidlech Facebooku stojí, že uveřejněné fotky nemohou obsahovat nahotu.
V podobné situaci paradoxně byla Nirvana před dvaceti lety, těsně před vydáním alba. Vydavatelství Geffen Records tehdy pro trh „pro jistotu“ nachystalo variantu s cenzorskou přelepkou, na které stálo cosi v duchu „pokud by vás originální verze obalu měla urážet, jste skrytý pedofil“. Cobain to nicméně s tvrdohlavostí sobě vlastní odmítl a obal vyšel v původní verzi. Slávy se dočkal záhy.
Dvacetileté výročí vydání Nevermind nabídne i jeden opravdu zajímavý koncert. Ten organizuje baskytarista Krist Novoselic a přidají se při něm k němu další muzikanti (ze skupin The Fastbacks, Valis, Campfire Ok nebo Screaming Trees), aby společně přehráli celé album Nevermind. Stane se tak 20. září v rámci Experience Music Projectu v Seattlu.
JAROSLAV ŠPULÁK