Nezlob se, ale… Politováníhodný Axl zpoždění avizoval
0 Redakce 30.9.2010Rozčarování některých návštěvníků pondělního koncertu Guns N’Roses v pražské O2 Areně je naprosto nepochopitelné. Kdyby sledovali média, případně se zajímali o to, jak turné kapely probíhá, moc dobře by věděli, že pozdní start koncertu se dal očekávat, ba co víc byl zcela pravděpodobný. Jejich zloba, vulgarismy na adresu pořadatelů i zpěváka Axla a následný demonstrativní opuštění haly bylo tedy mizernou fraškou bez kapky vtipu.
Jistě, také jsem si myslel, že by se to mohlo právě v Praze zlomit a Axl s kapelou by mohli začít v devět, jak bylo uvedeno ve smlouvě o vystoupení mezi managementem a organizátorem koncertu, nebo alespoň ve čtvrt na deset, jak bylo původně mezi oběma stranami domluveno na místě.
Nestalo se ale nic a Axl zase vyhrál. Dosáhl toho, o co se od první chvíle na scéně snaží: být středem pozornosti, proklínaný a pro svou drzost současně obdivovaný. V kontextu stavu světové rockové špičky v současné době vlastně nemá co nabídnout, a tak alespoň zlobí.
Jeho kapela žije z minulosti, album Chinese Democracy (2008) sice na koncertech protěžuje (v Praze z něho nakonec zahrála devět kousků), ovšem ono neobstálo již v době svého vzniku, a ani profesně nemůže nabídnout víc než náplň devadesátých let, neboť o tvůrčí či myšlenkové progresivitě si v případě Guns N’Roses můžeme nechat jenom zdát.
Koncerty téhle kapely jsou zajímavé leda kvůli tomu, že hezky ilustrují přelom osmdesátých a devadesátých let. Všichni muzikanti dovedou výtečně hrát, skoro každý z nich si střihne nejméně jedno zbytečné sólo a Axl je jako zpěvák zajímavý jen když mečí, v dalších polohách je sotva průměrný.
A tak se rozhodl poutat na sebe pozornost tím, že bude své koncerty startovat co možná nejdéle, aby naštval co možná nejvíce lidí. Proti přání pořadatelů (viz letní festival v Readingu), proto chuti diváků (na začátku září ho ti odvážní v Dublinu vykelímkovali), možná i proti vůli svých kolegů v kapele, nesporně proti záměru vlastního managementu.
Ten totiž v Praze vzal vinu za rozčarování pěti set fanoušků – kteří kvůli zpoždění koncertu s klením na rtech halu opustili a nechali si označit lístek, aby mohli poté požadovat vrácení vstupného – zcela na sebe a rozhodl, že peníze se vrátí z honoráře kapely.
To jsou ale podružné úkony. Smutkem nastalé situace je to, že v ní proti sobě stojí dvě slaboučké strany, které by měly v ideálním případě být partnery. Jednou je Axl a jeho pitomá sebestřednost, druhou pak diváci a jejich naivní nepřipravenost.
Těžko říct, kdo zaslouží větší posměch.
JAROSLAV ŠPULÁK