Hanne Hukkelberg ukáže v Praze svoje pop(?)hrátky
0 Redakce 15.9.2010Čeští milovníci „jiné hudby“ se mohou znovu přesvědčit o tom, že norská hudební scéna chrlí do světa neuvěřitelný počet roztodivných umělců překypujících invencí a originalitou. Jedna z nejvýraznějších osobností téhle vlny – Hanne Hukkelberg, která ve svých písních mísí pohádkovou zasněnost i drásavý neklid a inspiraci z mnoha žánrů, zahraje 16. září v pražském Paláci Akropolis.
Hanne Hukkelberg toho má ve svých jedenatřiceti za sebou víc než někteří muzikanti za celý život. Měla štěstí, že její velkolepý talent byl podporován rodiči hudebníky už od útlého mládí. A jakoby se jí s dětským obdobím podařilo udržet nit a nezapomenout na typicky dětské objevování nepoznaného a la ´Co se třeba stane, když zkusím tohle?´. Dodnes jí tenhle přístup dobře funguje.
Kromě touhy experimentovat získala Hanne Hukkelberg i klasické vzdělávání – zpěv ve sboru i sólově, piano, klasiku, pop, jazz, atd. Nestala se však obětí typického drilu, rodiče jí nechávali volné ruce, když si chtěla vyzkoušet i jiné nástroje nebo zpívat v metalové kapele. V severském svobodomyslném prostředí se setkávala s mnoha podobně naladěnými lidmi a nechala se inspirovat všemožnými žánry od zmíněné klasiky až po experimenty v jazzu, které jsou v Norsku až překvapivě populární.
Zlom v kariéře přišel, když se Hanne potkala s producentem Kare Vestrheimem, čímž se jí otevřela cesta k regulérní sólové dráze. Po zkušebním EP Cast Anchor následoval debut Little Things, který díky velikému úspěchu nemusel dlouho čekat na světové vydání. Hanne se svým souputníkem nezaspali a vydali za spolupráce s dlouhou řadou hostí další dvě desky.
Za vynikající album Rykestraße 68 (inspirované pobytem v Berlíně) získali zcela zaslouženě nejvýznamnější norskou hudební cenu Spellemannsprisen v kategorii album roku. Ani následující a zatím poslední deska Blood from A Stone však kvalitou vůbec nezaostala. Hanne ji v kontrastu ´městskou nahrávkou´ stvořila v jakési chatičce za polárním kruhem a tohle hledání nového v různých prostředích se jí opět skvěle osvědčilo.
Na všech svých nahrávkách Hanne dokazuje, kam až lze zajít v pomyslném ranku zvaném pop-song. Mezitím si střílí bokem spolupráci s takovými esy, jakými jsou třeba progresivisté Jagga Jazzist nebo Shining. Cizí jí přitom není třeba ani filmová hudba (viz její skladba pro ságu Letopisy Narnie) a v neposlední řadě vyniká v „disciplíně coverversion“.
Hudba Hanne Hukkelberg umí být pohádkově křehká i drásavě neklidná. Do Prahy prý přijíždí se svým zcela sólovým programem, lze tedy očekávat opět pouze překvapení. Tento koncert je mým soukromým tipem na hudební událost podzimu.
LUDĚK KAZDA