Nezlob se, ale… televizní pěvecké soutěže jsou k ničemu
0 Redakce 1.11.2009Potrvá to jen pár týdnů a Česká i Slovenská republika budou bohatší o pár nešťastných mladých lidí, kterým nikdo neřekl, že pobyt v televizní soutěži a s tím spojené trůnění na čelních stránkách bulvárních periodik byly počátkem jejich osobní tragédie. Jméno nové SuperStar nebude absolutně podstatné, protože na ni nečeká nic dobrého. V lepším případě pomalý a bezbolestný propad do hlubin zapomnění, v horším sešup z nejvyššího patra rovnou do kupy hnoje či rukou psychiatrů.
Pěvecké vyhledávací soutěže jsou nesporně zajímavé pro komerční televize. Národ fandí svým favoritům, obchodníci kupují reklamní vysílací časy, platí za ně horentní sumy a všem se to nakonec vyplatí. S tímto záměrem ostatně byla drtivá většina takových pořadů vymyšlena a uvedena do života.
Tento televizní byznys je ale nefér. Požírá peníze a vylučuje trosky. Konkrétně to znamená, že dvanáct finalistů Československé SuperStar má sice ještě pořád dojem, že v příštích letech budou jeden každý požívat výhod pěveckých superhvězd a celebrit. Kdyby se ale chytře podívali do minulosti, zjistili by, že to tak není. Výjimkami z tohoto řádu jsou Aneta Langerová a Petr Bende. Ostatní paběrkují či procházejí depresivním obdobím zmaru, kdy nemohou zavadit o slušný džob, protože nejsou dost talentovaní (byť jim to porota tvrdila) a nadto prošli soutěží, která jim napověděla, že poctivá dřina od základů není nutná. Ona ale nutná je. Ze všeho nejvíc.
Účastníci pěveckých vyhledávacích soutěží musí prý odhalit svůj talent. Porotci otrocky hodnotí to, jak přezpívali píseň kohosi, zda dobře frázovali a intonovali a jestli jsou osobnostně dost zajímaví či mají in „vohoz“. Je to alibistický pohled. Každý z dobře zaplacených porotců dobře ví, že pro takto vygenerované nováčky místo na hudební scéně jednoduše není.
Jakmile soutěž skončí, ty úspěšnější vyplivne k první desce, na kterou budou horko těžko sbírat skladby z beztak probrané evropské databáze a seženou leda tak šuplíkovky zdejších autorů. Ty méně úspěšné odkáže k tomu, aby si v hudebním světě našli uplatnění sami. Pokud nezakopnou o roli v nějakém muzikálu, jejich sen padne.
Přezpívat hotové hitové písně není tak velký kumšt, máte-li špetku talentu. Předstoupit ale před publikum se skladbami vlastními vyžaduje mnohem více píle a talentu. Tímto směrem by televizní soutěže měly kráčet – když už mají na obrazovce být.
Kdo umí napsat písničku, zazpívá si ji sám, anebo ji poskytne opravdové hvězdě. Takových lidí u nás mnoho není, navíc složit dobrou skladbu je kumšt – v jakémkoliv stylu. Až na obrazovku předstoupí mladí lidé s kytarou a u piána, kteří národu představí vlastní skladby a postupně prokáží, že jich mají dost na to, aby stálo zato věnovat jim pozornost, pak teprve lze očekávat, že se na zdejší hudební scénu prodere opravdová SuperStar.
Langerová byla první a vydržela proto, že si našla vlastní cestu. Její popularita už dnes není zdaleka taková, jaká byla po trumfu v soutěži. Přesto klobouk dolů. Petr Bende šel do SuperStar jako hotový zpěvák a autor se zkušeností. Mistrovsky toho využil a funguje obstojně, navíc vidět jej s kapelou na koncertě je zážitek. Bára Zemanová, Ondřej Ruml, Sámer Issa a Vlasta Horváth bojují jak se dá.
Říkají vám ale něco jména Šárka Vaňková, Tomáš Savka, Petra Páchová, Roman Lasota, David Spilka, Aleš Burket, Leona Černá, Karolína Pavlíková, Michael Foret, Standa Dolínek, Tereza Najdekrová, Martin Ševčík, Martina Balogová, Michal Hudček, Jiří Zonyga či Ali Amiri?
JAROSLAV ŠPULÁK (foto: Nova.cz/Superstar.tv)