Post-It: Na desce cukr, naživo bič
0 Redakce 30.10.2009S ohlášenou „třicítkovou“ kapelní krizí se Post-It přehoupli z hranice popu a nu-metalu, kde odjakživa balancovali, na tu měkčí stranu. Aktuální desku Post-I-Noor podřídili tomuto vývoji, v melodiích je poznáte, pokud jim budete tolerovat pop, pak si ji i užijete. Na koncertě se ale potvrdilo, že ořezávátka se z nich nastala.
Trochu zakřiknutý začátek způsobila možná nejistota v nových skladbách, určitě ale také nová role kytaristy pro frontmana Czendu. Na desce je vše v pořádku, živě jej ale kytara na krku limituje v pohybu i projevu. Hned po několika minutách, když přišla první starší pecka, se navíc ukázalo, že druhá kytara Post-It nepomohla prohloubit a přifouknout zvuk. Naopak zbytečně překrývala dříve brutálně řezané a pro kapelu naprosto signifikantní Porneho kytary, výsledek je kupodivu plošší. Se staršími peckami se ale publikum i muzikanti začali rozehřívat. Možná by mě Post-It obvinili z upoutání k minulým obdobím kapely, ale jak večer gradoval, ukázalo se, že čtveřice na pódiu je prostě v jádru srdce upřímně hard-rocková formace. Snad třicítka je přiměla zvolnit, ale nepředstíraná radost ze starších pecek nešla zakrýt.
Křest neexistujícího CD ve formě downloadu proběhl obskurní asijskou pálenkou s hadem a štírem uvnitř. Muzikanti v dobré náladě popili s producentem Borisem Karloffem a svorně nadávali, jak odporný nápoj to zvolili. Z uvolněné nálady bylo cítit, že s třicítkou sice upustili z plynu svých ambicí, o to víc si ale koncert užívají. Ve finále kapelu na pódiu vokálně doprovodili například právě Karloff či frontman kapely Eddie Stoilow Honza Žampa. Vrcholem koncertu ale bylo vystoupení Thoma z kapely Imodium a Honzy Křížka z Blue Effectu, kteří společně nabušili refrén hitu Závislost na úroveň, která přivedla Akropolis na pokraj frenetické extáze. Definitivně jsem byl nucen ujistit se v názoru, že vrcholem tvorby Post-It je (prozatím) deska Sektor 10.
Co se ale týče tvorby nové, nelze se v žádném případě obrátit zády. Živě zahrané nové skladby mě po drobné zmínce zpěváka Czendy v rozhovoru definitivně přivedly na stopu skupiny Incubus. Některé z podařených novinek se po zevrubnějším ohledání určitě hlásí k odkazu intelektuálních kalifornských hit-makerů, dříve ujetých nu-metalových bijců. Především nejtišší Anděl a závěrečná Hořím je lehoučkými, zároveň hard-rockově frázovanými a zdánlivě komplikovanými kytarami připomíná. Podařené hity Lásku si nech, Až zazní výstřel a také singl Kamkoliv se vydáš pak navazují na nejlepší tradici chytlavých melodií z minulých desek Post-It. Určitá dávka vaty, navíc v málo přijatelném popovém kabátě, přesto na desce straší. Pokud se ale klukům podaří ještě nějakou dobu z vlaku jménem Post-It nevystoupit, mohou nás v právě započatém pozdním „sladkém“ období překvapit zatím nevyužívanými skladatelskými odbočkami. Trocha melancholie ten večer byla cítit, ale kapela se představila ve formě a především v pohodě a dobré náladě, což slibuje přinejmenším otevřený konec jejich proklamovaného posledního vzepětí.
Aktuální rozhovor se zpěvákem Post-It Czendou ZDE .
JAKUB ANDĚL
28. 10. 2009 – Praha, Palác Akropolis