Status Praesents: Na ukulele hard core nezahraješ
0 Redakce 16.6.2009Jejich dva roky staré album Crematory Country se kvůli kruhové kovové krabičce, v níž je zabaleno, vyvaluje z přihrádky s cédéčky. Pražští Status Praesents to vědí, stává se jim to doma koneckonců také, ovšem nadšení z jinakosti je vedlo k dalšímu neobvyklému výtvoru.
Machochistaan je nejenom aktuální, čerstvě pokřtěné album metalhardcoreových skladeb, ale přináší další zajímavý obal do sbírky. Při vyklápění vnitřní papírové krabičky je potřeba zapojit trocha rozumu. Pokud to neuděláte, budete se mylně shánět po šroubováku.
Způsob přípravy materiálu na novinku se změnil. Kapela, která funguje od roku 1996, si ve zkušebně vystavěla ministudio a v něm začala kolekci chystat. Měla zpětnou vazbu. Mohla o nahrávkách ihned diskutovat, a protože je ryze demokratická, jakmile jeden ze sestavy s danou verzí nesouhlasil, mazala se.
„Podle mě jsme se zbavili určitých hardcoreových klišé, například nutnosti být tvrdí za každou cenu. Nedávno jsem si ale četl nějakou první recenzi a v ní stálo, že to tam pořád je a že je to trapné. Dovoluju si nesouhlasit. Nahráli jsme desku, která nás baví, a to je důležité,“ říká zpěvák Wojte. „Je melodičtější a tvrdosti jsme dosáhli tím, že jsme skloubili dynamický přechod z měkkých do tvrdých pasáží.“
„Když hraješ jen tvrdé riffy, rychle jejich možnosti vyčerpáš. My si toho byli vědomi, takže jsme pro nové album použili třeba pro nás neobvyklé nástroje jako jsou mandolína nebo ukulele. Na ně se nedá hrát hard core. Pro ukulele jsme napsali písničku, která je mexicko-vikingsko-finská, se smyšleným textem. Byla to legrace, ale ukázalo se, že ne všichni ji pochopili,“ dodává kytarista Tom.
Každá nová skladba je obalena příběhem. Vepsaný je v bookletu a písně přirozeně spojuje. Název Machochistaan kapela chápe jako označení pro zemi, která v sobě snoubí různé kultury. Žádné „samčí“ hody, jak by se mohli lidé beze smyslu pro humor domnívat.
„Nikdy jsem v textech nechtěl sdělovat poselství. Pro mě nese text slova, která musím zazpívat. Z nové desky mám pocit, že je v nich více nadhledu, než tomu bylo v minulosti,“ hodnotí kolekcí Wojte.
Status Praesents
Jeden z prvních větších koncertů hrála původní sestava v hospodě, do které chodili většinou medici. Status Praesents je název na jejich počest. V medicíně znamená „stav přítomný“, je to označení pro údaje na kartě, která provází cestu pacienta vyšetřeními či případnou hospitalizací.
Kromě nového alba se Status Praesents uvedli jako jedna z kapel, která sáhla na tvorbu tria Ježek – Werich – Voskovec. Pro kompilaci Hudba stoprocentních mužů aneb Nashledanou v lepších časech natočili po svém píseň Svítá. Popasovali se s ní dobře, přesto tvrdí, že pojmout skladby těchto českých velikánů je pro kapelu jejich ražení obtížné.
„Rozhodli jsme se použít mandolínu a já strávil spoustu nocí hledáním, jak se na tom nástroji rozkládají akordy. Svítá je jazzová věc a z mého pohledu v ní není jediný normální akord. Předělat ji do naší hudební řeči a zaručit prezentovatelnost bylo těžké, vyšla nám až asi šestá verze. Jak jsem mluvil s ostatníma kapelama, nejtěžší bylo poprat se se slokou. Refrén se vždycky nějak odštěká, ale sloka byl ’voříšek’,“ popisuje práci na evergreenu Tom. Wojte dodává: „Pro mě to navíc byla výzva i ve zpěvu, protože texty máme normálně v angličtině a Svítá je samozřejmě v češtině. Musel jsem si poradit s dlouhými slabikami na konci slov, což mě osobně dost tahá za uši. Navíc mám rozsah sedm tónů, tedy ani ne oktávu. Zpívám ale strašně rád.“
Status Praesents jsou:
Wojte – zpěv
Tom – kytara
Maks – baskytara
Petr – bicí
JAROSLAV ŠPULÁK