ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 9233 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Yip-Yip: Ve jménu syntetizátorů

0 Redakce 18.11.2008

Hrají pro všechny milovníky Manic Minera a Jet Set Willyho. Dobrá zprávy pro všechny, kterým chybí atmosféra videoher z osmdesátých let. Syntetické krkolomné melodie a přihlouplé stupnice ožívají pod rukama floridské dvojky. Odění do kostkovaných oblečků, se směšnými brýlemi na očích vyluzují podivné tóny ze svých korgů, moogů a rolandů. Yip-Yip útočí na vaše úchylky a nostalgii po jinglech z oblíbených plošinovek. Zásah potopená.

Za prvé saxofon. Jason Temple, polovina Yip-Yip, dostal svůj první nástroj v devíti letech. A byl to překvapivě saxofon. Hrál na něj na základce a střední, dokonce ho vzali do ska kapely. Dneska by se jeho bývalí spoluhráči divili, k jakému stylu dospěl. Ska Jasonovi nevyhovovalo, a tak saxofon skončil na deset let ve skříni. Znovu po něm šáhnul, až když s Brianem Esserem založili Yip-Yip. Nejnověji na něm imituje Cobainův zpěv v předělávce Very Ape. Nový Moog Cookbook, ale místo moogů tentokrát na korg a saxofon!


Yip-Yip: Very Ape

Za druhé první syntetizátor. Brian Esser dostal svůj první od rodičů za maturitu. Jmenoval se Roland JP-8000 a mohli jste ho slyšet v začátcích Yip-Yip. Odešel však do křemíkového nebe (i syntetizátory k tomu za určitý čas dospějí) a nahradil ho Moog MG-1. Jason si svůj první musel koupit sám. Přes eBay si objednal Theremaniacs Theremin.

Za třetí nejoblíbenější kus. Jason: „Korg MS-10. Mám ho už pět let a je perfektní.“ Brian: „Nově teď sice zkouším Moogerfooger freqbox, ale favoritem pro mě zůstává Synare PS-1. Jako software používáme pouze Acid 4.0 a Soundforge 7.0.“

Za čtvrté hudba. Zapomeňte na řadová označení a japonské výrobce, pokud nemáte ambice založit revival Yip-Yip. Jinak to berte jako exkurz do myšlenek dvou experimentálních hudebníků, kteří dokážou celý byt zaplnit klávesami, efekty a pedály.

Brian Esser a Jason Temple se dali dohromady v roce 2001 ve floridském městě Orlando. Oba se na teplý a mírně bažinatý jihovýchod USA přistěhovali. Jason z Connecticutu, když mu bylo jedenáct, a Brian nestačil v rodném Chicagu oslavit šesté narozeniny. Skupinu pojmenovali podle chapadlovitých příšerek z dětského seriálu Sezame, otevři se. Už od začátku se jim nechtělo zpívat, hráli si raději na klávesy a sami se nahrávali (bez normálních nástrojů to jde vlastně mnohem lépe, opravdové, levné a jednoduché DIY). Na pódiu poprvé stanuli až po dvou letech zkoušení. Lokální časopis Orlando Weekly je od roku 2004 pravidelně pasuje na nejlepší elektroniku roku.


Yip-Yip: Club Mummy

Aktuální album Two Kings of the Same Kingdom vyšlo letos v únoru na nezávislém labelu Strictly Amateur Films. Během pětadvaceti minut a dvanácti instrumentálek na něm zazní dokonce i činely, gong a saxofon, ani tyhle klasické nástroje nenaruší syntetickou atmosféru. Každou píseň Yip-Yip obdařili vlastním, jednoduchým klipem, na všechny se můžete podívat na youtube. První Anarchist Clog je zvláštně arytmicky taneční kvapík. Genius Beast připomíná hru, kde chytáte padající vajíčka a čas od času se vám nějaké rozbije. Při hravé Car Picnic byste uvěřili, že i autíčka mohou svačit. V Jazz Rats zastihnete saxofon při plném výkonu. Největší hitovka Club Mummy přelévá ústřední melodii nahoru a dolů a donutí vás, abyste si tuto dvouminutovou skladbu pustili znova. Desku završuje High Heel To Mammal IV.


Yip-Yip: Candy Dinner

Nedávno Brianovi a Jasonovi vyšel recept v indie rockové kuchařce Lost in Supermarket. Jejich nápad na restauraci s jídly, kde je „hrozně moc čehokoliv“, se objevil vedle pochoutek od Sonic Youth, Fugazi nebo Belle and Sebastian. Jestli s sebou Yip-Yip nevezou cukrovinky vlastní výroby, můžete zjistit na strahovské Sedmičce ve středu 19. listopadu.

HONZA ŠVELCH