Motörhead: Pikové eso (díl I.)
0 Redakce 8.9.2008Lemmy zasvětil svůj život rock´n´rollu. Zní to jako klišé, ale když znáte Hawkwind a především Motörhead, víte, že výrazy jako klišé na tohoto muže nepasují. Vše je zde srdcařsky bráno smrtelně vážně. A jeho příběh?
Chuť k pochybnému zaměstnání
Ian Fraser Kilmister se narodil na Vánoce 1945 v Stoke On Trentu. Jeho otec – pastor sloužící u RAF, opouští rodinu tři měsíce po narození syna. Lemmy je vychován svou milovanou matkou a babičkou. Svého otce potká až za dvacet let. Poté co papá pyšně vlastnící pizzerii by rád „dal věci do pořádku“. Navrhuje, že by mohl svému dlouho neviděnému synkovi nějak pomoct. „Pomoct ti třeba v tvé kariéře.“ Lemmy utrousí, že by se mu hodil zesilovač pro jeho hudební dráhu. Otec to zavrhne řka: „hudba je pochybné zaměstnání.“ Lemmy beze slova odejde.
Ve škole nijak neprospívá a začíná se vášnivě zajímat o rock´n´roll. V roce 1957 je Lemmy svědkem, jak jeho spolužák přinese do třídy kytaru a hned je obklopen okouzlenými dívčinami. Neváhá a také si jí pořizuje. Po škole zkouší pracovat v továrně, jen aby se definitivně rozhodl, že v žádném případě neskončí u pásu. Zakládá první skupinu Deejays s kterou přebírá Shadows a The Ventures. Podobných kapel jsou tenkrát v regionu stovky. V šestnácti letech se Lemmy rozhodne toulat po kraji, testovat všemožné drogy, somruje a cestuje stopem. Nejspíš náctiletý mýtus Kearouckovi On The Road. Dostává se do Liverpoolu, kde konečně na vlastní oči vidí Beatles v legendárním Cavern Clubu. Velký zážitek. Lemmy dojatě vzpomíná: „Nějaký debil začal řvát na Lennona, že je buzna. John položil kytaru a zeptal se, kdo to řekl. Ten kretén, viditelně velmi chytrý se přihlásil. Lennon naběhl, dal mu dvě rány a ten chlap padnul do krve a zbytků svých zubů. Lennon prohlásil: „Chce k tomu někdo něco dodat?“ načež vylezl zpátky na pódium a začal hrál.“
Lemmy se jako kytarista přidává k Manchesterské kapele Motown Sect. Gibson kytary, zesilovače Vox, dlouhé vlasy, špinavý blues s harmonikou a přebírání Pretty Things a Yardbirds. Garážová kapela co trvala tři roky.
Večeře s Maršálem Titem
1965. Lemmymu je dvacet a vecpe se ke kapele Reverend Black And The Rocking Vicars, velmi ovlivněné The Who a Kinks a těšící se velké popularitě v severní Anglii. Pořád hrají a dokonce se představují i v Jugoslávii, kde večeří s Maršálem Titem. Kapela se v roce 1967 rozpadá a Lemmy uvažuje o solové karieře v Londýně. Což se nepodaří už jen vzhledem k místní konkurenci. Přes kámoše si najde práci jako bedňák Jimiho Hendrixe. „Nikdy jsem neviděl něco tak úžasného.“ Usmívá se Lemmy „Nikdo nepochopil, jak to dělá. Holky z něj šíleli. Jednou jsem viděl, jak odešel do svého pokoje s pěti kočkami a ty pak vyšly s šťastným úsměvem.“
Vyjede se na roční turné plné hyper silného LSD, trávy a všemožných povzbuzováků. Lemmy dodnes nechápe, jak je možné vydržet nekonečná turné bez dopingu: „Všechno to jsou kecy. Buďte zdraví, jezte zeleninu a pijte džus. Blbost! Můžete klidně sežrat stovku artyčoků denně, ale stejně nevydržíte tří měsíční turné, když budete vystupovat každý večer.“ Lemmy poté neúspěšně zkouší se zpěvačkou PP Arnold a prodává trávu. „Tenkrát to bylo jak prodávat víno. Kde to vyrostlo, co to dělá, jakou to má chuť…Něco uplně jiného než dnes.“
Toto období je pro Lemmyho plné hudebních experimentů. Paktuje se Samem Gopalem, s kterým pod jménem Escalator nahrají obskurní psychedelickou desku, ale zase nic nikam nevede. Během velké amfetaminové jízdy se spřátelí s Dik Mikem, s kterým zkouší kolik tělo vydrží pod nástřelem bílého žáru. Po týdnu nespaní jeho nový kámoš musí odjet na turné se svou skupinou Hawkwind, ale bere Lemmyho sebou. Během koncertu v Powis Square není zfetovaný basák těchto psychedelických teroristů k nalezení. Lemmy přebírá jeho funkci a přesto (nebo právě proto), že neumí hrát na basu, vymyslí si vlastní nezaměnitelný styl: hrát jak na elektrické ukulele s energii vysmaženého maniaka. Hawkwind jsou radikální kapela, plná speedfreaků, básníků, dealerů, nahých tanečnic a talentovaných muzikantů. Vše do sebe zapadá.
Hawkwind: Silver Machine
1971. Lemmy sám, pózuje na obálce New Musical Express. Našel se, hraje originálním stylem v dobré kapele, skládá a naplno se ponořil do kreativního rock´n´rollového života. Během čtyř let zažije kouzelné období plné hlasité hudby, holek, adorace a úspěšných koncertů. Ale v roce 1974 to vypadá, že nadzvukové sny a kosmické bratrství těchto freaků má své trhliny. „Dlouho to bylo magické. Žili jsme všichni společně v kamionu a šukali stejné holky. Byli jsme spolu, dokud si pár členů neujelo na elitářských úletech.“ V kapele jsou dva bubeníci, kterým se zdá Lemmy příliš charismatický. Zpěvák kapely a vizionářský básník Bob Calvert s odstupem těžce lituje: „Lemmy byl novátor a ohromná osobnost. To, jak ho vyhodili je neomluvitelné. Bylo to nejhorší rozhodnutí v historii kapely. Kapela tím hodně, hodně ztratila.“
Aféra vynucené demise basáka Hawkwind začala při přejezdu kanadské hranice. Lemmy je zatčen za držení bílého prášku, který je brán za kokain. Kapela to neřeší, nechají Lemmyho trčet v base a jedou bezelstně odehrát nasmlouvaný koncert. Lemmy se nijak nevzrušuje a čeká na chemický rozbor. Jelikož se jedná o speed (amfetamin) a zpívající baskytarista byl zatknut za držení kokainu je okamžitě propuštěn. Lemmy spěchá do Toronta, kde odehraje koncert a poté se dozví, že je ze skupiny vyhozen. Zuří: „A to jen proto, že jsem nebral ty správné drogy. Kdyby mě chytli s kyselinou nebo s heroinem, tak by to bylo v pohodě. Celá tahle hipísácká kultura byla neuvěřitelně blbá. Speed zabíjí, říkali. Hm to říkaj lidi, co už to maj dávno za sebou. Se speedem člověk alespoň zůstává funkční. Proč by se s tím jinak léta cpaly ženy v domácnosti?“ Tady je třeba vysvětlení. Lemmyho filozofie spočívá v tom, že je třeba najít drogu, která vyhovuje vašemu organizmu a držet se jí. Může to být cokoliv kromě heroinu, který Lemmy k smrti nenávidí. Další věc je, že Lemmyho fyzická konstituce je opravdu naprosto mamutí. Každý jiný by už dávno zemřel na infarkt nebo by si definitivně zničil vnitřní orgány, neodvratně spálil mozek a zle zkratoval nervový systém. Ne tak Lemmmy, který moudře dodává: „Nikomu nedoporučuji svůj styl života. Zabil by každého!“
Hawkwind: Motorhead
TOM KOMÁREK