Sidi Santini and The Decadents: Divná láska, divný sex
0 Redakce 3.9.2008Tato pozoruhodná československá skupina je na scéně relativním nováčkem, ale o to víc září svými vyzrálými kompozicemi, dobře asimilovanými vlivy a propracovaným konceptem. Hudebně vycházejí jak z australsko-berlínského podsvětí, tak z experimentální elektroniky a košaté baroknosti. Což jak dobře víte, se více než dobře snáší. Vřele doporučuji shlédnout naživo. Tento rozhovor má formu policejního výslechu s ostrým bílým světlem namířeným na dekadenty.
Kdo jste?
Sidi: Sidi Santini & The Decadents
Azalea: Jinak tedy Sidi (guitars), Azalea (bass, vocal), Shirley (guitar, vocal), obby (keyboard, vocal), Honza Rybář (drums)
Sidi: A opět Honza. Já se s ním znám už léta. Přes různé věci, které nemá smysl zmiňovat, jsme se dostali k natáčení amatérských filmů a tam někde jsou začátky Decadents. Pro náš poslední projekt (léto 2006) jsme chtěli do jedné scény písničku. V té době jsme se seznámili přes net s 15 kč (obby a Shirley) a tak se počítalo, že písničku by mohly nahrát právě The 15 kč.
Sidi: První schůzku, kdy se všichni uvidíme společně, jsme si domluvili na Hadjiho svatbu (Moussa Fest) v Úněticích. Celý tohle první setkání skončilo nahráním několika coververzí. Film nakonec zůstal nedokončený (z různých důvodů), ale vznikli The Decadents.
Az: Po čase jsme si řekli, že s Honzou to pro nás nebude to pravé ořechové (přece jen je to skladatel vážné hudby a dirigent) a rozešli jsme se s ním. V létě 2007 jsme našli novýho bubeníka Fafina.
Sidi: Což byl ze zpětného pohledu omyl.
Shi: Presne tak. Po istej dobe spoločného hrania sme si uvedomili, že to po ľudskej ani hudobnej stránke nemôže fungovať. Takže po koncerte v Řepici, kde s nami hosťoval Honza na husle, sme si povedali, prečo to neskúsiť opätovne s ním ako s bubeníkom.
Sidi: On Fafin není špatný bubeník, ale s námi to prostě nefungovalo. Honza, i když je hudebně někde jinde, jasně chápe, co my chceme. Nebojí se metliček, tamburiny a ne úplně tradičních bicích…
Az: Tak. Snad jsme našli ty správný „berlínský“ bicí…
O co Vám jde?
Az: Mně jde o život..
Sidi: O Decadents… to je trávit čas s lidma, který miluju…
Az: Ježiš, to je krásný.. Ale ano, já to mám stejně.
Shi: Keď na to prídem, určite sa to dozviete.
obby: Mne ide o to, mať kde bývat, zaočkovať mačku a nájsť zmysel života.
Chystáte desku? Kdy a u koho vyjde?
Az: Pro mě (a snad i pro ostatní) je teď důležitější dělat na nových věcech a hrát naživo. A pak by snad mohlo následovat nějaký to album.
Sidi: Ano – za důležitější považuju koncerty, psát nové věci a hrát a hrát. Až přijde čas, tak album určitě.
Jaké jsou vaše hlavní hudební vlivy?
Az: Coby bývalá militantní caveistka Nick na prvním místě. A samozřejmě The Birthday Party a všechno kolem. Hugo Race a tak. A osudový band Fatal Shore. Velveti. Staří bluesmani od Mississippi. Elvis. Etc.
Sidi: Rowland S. Howard, ať už jde o Birthday Party, These Immortal Souls, Crime & The City Solution, sólové věci a jeho různé spolupráce… Dál je toho spousta… Johnny Cash, Gallon Drunk, Lee Hazelwood, Neubauten, Bob Dylan, Velveti, Iggy, Flaming Stars, Cave, John Lee Hooker… takhle se dá pokračovat dlouho.
obby: Všetky kapely staré, či novovzniknuté, v ktorých zvuku objavujem zaujímavé veci… napríklad kapela Suicide… monotónne beaty, opakovanie troch tónov dokola. A napriek tomu sa to všetko stupňuje až k extatickému klimaxu 🙂 A samozrejme Cave… a Bono Vox všemohúci.
Shi: Väčšina z vyššie uvedených, plus mám úchylku na filmové soundtracky (Ravenous, Coppolov Dracula, hudba Philipa Glassa, O.S.T. k Válce Světů, ktorý stvoril Moimir a jeho parta) a hudbu Trenta Reznora, z mladšej mladosti mi ostali The Cure.
A nehudební?
obby: Láska, kritické životné situácie, bezradnosť, rozcestia, chvíle, kedy neviem kam a čo a tak ďalej. A sex.
Az: Divná láska, divný sex. Zámek v Roissy a tak. Temná zákoutí lidské duše – týká se lidí, kteří ovšem nějakou duši mají, že. Život. Vlaky. Béčkové filmy, japonské horory, porno. Sny a představy. A rozličné chemické i přírodní substance.
Sidi: Život… knihy, filmy, comics,… Karásek ze Lvovic, Clive Barker, Karel Hlaváček, Neil Gaiman, Takashi Miike, Paul Leppin, Garth Ennis, Fulci, Miloš Urban, Argento, Frank Miller, Kitano, Lovecraft, J.M. Straczynski, Alan Moore, Hammet, Belmondo, Chandler, Delon…
Shi: Tak, ako to má asi každý, kto nerobí politické protestsongy – emócie, zážitky, ľudia, médiá… Roald Dahl, Heller, King, Barker, De Sade, A.C. Doyle, Lydia Lunch, Elfriede Jelinek, Mark Frost, Miloš Urban, Lovecraft a Poe…Fight club, Wild at heart a Fear and loathing in Las Vegas 🙂
Azaleo, nejednou jsi pracovala s velmi zajímavými hudebníky…Můžeš o tom povědět více?
Az: Ano, můžu povědět. Máš asi na mysli moje vystupování s Markem Steinerem. Mark je skvělej člověk, skvělej chlap a skvělej muzikant. A zpěvák s nádherným, sytým, hlubokým hlasem. Rozhodně doporučuju – pokud neznáš. Poprvé jsem s ním zpívala dva duety v Praze, když jsme s ním a s Philem Shoenfeltem hráli dva koncerty. Já byla nadšená, Markovi se to podle všeho taky líbilo, takže jsme si dali repete v květnu v Dánsku, kam si ho pozvali Fatal Shore jako hosta pro svoje dvě vystoupení. Bylo to skvělý, Chris Hughes z Fatal Shore za bicíma, úžasný. No a zatím naposledy před dvěma týdny v Berlíně. Sestava tentokrát byla – Mark, Chris, já a Honza na klávesy. A Bruno Adams na kytaru. Chci říct jedno – ráda bych někomu (nebo něčemu) poděkovala, že mi je umožněno vystupovat s lidma, kteří donedávna byli mí hrdinové. Jsou jimi samozřejmě furt, vždycky budou. Tohle všechno na tom nic nezměnilo – spíš naopak. Jen teda nevím, komu děkovat – asi Osudu…Každopádně doufám, že si zase něco střihnu. S Markem a s dalšíma. S Chrisem jsme probírali možnost udělat spolu v budoucnu nějakej projekt, což by bylo hodně fajn. Ale to je budoucnost (snad světlá..). Teď jsou pro mě nejdůležitější Decadents.
Sidi, hrál si před tím v nějaké kapele?
Sidi: Jak se to vezme. Už jsem zmiňoval, že se znám s Honzou poměrně dlouho a to, že jsme spolu natočili nějaké filmy. Tyhle naše výtvory měly vždy premiéru na letním Festivalu Fantazie v Chotěboři, což je takové desetidenní setkání fanoušků fantastiky. No a právě tam jsme s Honzou i vystoupili jako vážně míněná skupina. V obsazení já na kytaru, Honza na klávesy plus zpěvačka a cellista, jsme zahráli dva covery Nihilists a nějaké improvizace na básně Karáska ze Lvovic, čímž se nám podařilo vyhnat ze sálu hlavního hosta celého festivalu Vlada Taupeše – prý potomka hraběte Draculy…Tenkrát jsem měl docela chuť v tomto projektu pokračovat, ale pak, po seznámení s holkami a vzniku Decadents to už nemělo smysl.
Na živo s vámi hostují hudebníci, kteří velmi zajímavě obohacují váš zvuk. Máte nějaké touhy ohledně nástrojů, které by rozšířili vaší hudební paletu?
Sidi: Narážíš asi na Řepici, kde jsme hráli s houslema. Housle nebo případně cello považuju za nástroje, který by mohly zvuk Decadents obohatit. Problém je, že houslista, kterýho jsi slyšel, je teď náš bubeník. Nicméně s ohledem na jeho kontakty by nemusel být problém, aby se při živých vystoupeních housle nebo cello objevily. Rozhodně na nahrávkách tyhle nástroje znít budou.
Az: Souhlas, smyčce zbožňuju, takže o ně samozřejmě taky stojím. Snad to vyjde.
Shi: Ešte by som dodala, že by mi nevadili ani elektronické nástroje v správnej miere.
obby: Ja chcem náš zvuk obohatiť hrdelným spevom, ako spievajú napríklad Altai kai alebo inuitka Tanya Tagaq. No a viac elektronických experimentov by mi tiež nevadilo.
Jaký byl zatím váš nejlepší a nejhorší koncert?
obby: Veľa svetlých momentov som zaznamenala na festivale Moja dedina v Morkůvkách… a páčilo sa mi aj v Novej Síni, ale to som bola opitá.
Az: No já teda doufám, že nejlepší nás teprve čeká, ale já nejradši vzpomínám na ten s Fatal Shore. Protože… tak protože s Fatal Shore! A nejhorší – pro mě – byl asi ten v Chateau Rouge… Rozklad skoro.
Shi: Zatiaľ sa mi veľmi nepáčil ani jeden, snáď Řepice.
Sidi: Nejlepší a nejhorší v jednom. Ten dvojkoncert s Markem Steinerem. Decadents hráli příšerně, lidi nepřišli, ale díky Markovi to bylo úžasný. No a pak ty Řepice, protože jsou začátkem něčeho nového.
Az: Jo, ty dva gigy s Markem… fakt „úžasný“. Ale souhlasím… Mark i Phil byli skvělí, takže se pro mě tyhle dva večery staly nezapomenutelnými.
Jaké máte další plány?
Az: Odehrát nějaký koncerty s novým bubeníkem, dát dohromady nový věci, který máme každej v hlavě. A udělat nějaký slušný demo a pak teda nějak to album asi…
Sidi: Rád bych si zahrál s Ránama Těla, Kill The Dandies a Climatizado. A pak bych strašně rád znovu s Markem Steinerem. Napravit to fiasko a znovu se vidět s fajn chlapíkem.
Shi: Nahranie vlastného CD…čo sa koncertov týka, asi najväčším cieľom pre mňa je zahrať si v Úněticích.
Co chcete vzkázat lidu?
Az: Bojujte proti systému, lidi. Bděte trochu. Bojujte ne za mír, ale za lásku. Jsem v Decadents za hippíka prej – tak to proto. Hlašte se mi vy všichni, co máte tak jako já pocit, že někdo postupně vyměňuje naše spoluobčany za mimozemšťany nebo tak něco. Mělo by se s tím něco dělat, je hrozný to jen pozorovat. Cheers!
Sidi: Lidu nic.
Shi: Videli ste záverečnú scénu Zmyslu života od Monty Pythons? Niečo v tom zmysle. Ešte by som rada poprosila japonských a amerických genetikov, aby konečne začali pracovať na oživení dinosaurov.
obby: Ja radšej nebudem nič hovoriť.
TOM KOMÁREK (Foto: archív kapely)
