Diablo III: Všude dobře, v pekle nejlíp
0 Redakce 24.5.2012Dvanáct dlouhých let uplynulo od vydání velikána RPG žánru, Diabla II. Dvanáct dlouhých let se čekalo na plnohodnotného nástupce, kdy se různá studia snažila vydat podobné hry. Ne všechny byly špatné, ale zároveň žádná z nich nebyla tou událostí, která by definovala žánr. Až doteď.
Nejjednodušší způsob, jak popsat Diablo III by bylo říct, že je to prostě „vylepšená dvojka“. Tato věta platí v každém ohledu. Pořád je to ta stará dobrá rubačka, u které při kosení tisíců nepřátel vyklikáte nejednu myš, navíc ji ale vývojáři zbavili různých malých nedostatků a zbytečností, které vám hraní předchozího dílu znepříjemňovaly. Takových změn jsou desítky a je asi zbytečné je tady všechny vyjmenovávat. Za důležité ale považuji zmínit změnu ve vývoji postav, absenci svitků či checkpointy. Nemusíte si tedy již lámat hlavu s tím, zda máte v inventáři dost svitků, nemusíte po každé smrti dobíhat k mrtvole přes celou mapu. Celkový dojem z hraní se o hodně zlepšil, můžete se víc soustředit na to důležité – na akci.
Diablo nikdy příliš nesázelo na příběh, a tak je tomu i u nejnovějšího dílu. Dalo by mluvit o jistém pokroku díky dějovým zvratům, kdyby nebyly tak předvídatelné. Nový způsob vyprávění je dynamičtější – velmi často si s postavami povídáte za běhu. Nemusíte jen tak stát na místě a čekat, až domluví. Lidé prahnoucí po akci prostě sekvenci nepřeskočí a mají aspoň nějaké povědomí o ději. Pořád jde ale o pohádku o zlých démonech a hodných pánech, kteří zlé démony zabíjejí. Dokončení hry ve vás nezanechá onen pocit zadostiučinění, který by měl být součástí dobrého příběhu.
V novém Diablu si zahrajete za pět postav: barbara, lovce démonů, mnicha, kouzelníka a šamana. Každá z těchto postav má své unikátní schopnosti, odlišný styl hry, což je umocněno i různými „zdroji síly“. Zatímco v předchozím díle měli všichni hrdinové manu, tady už ji využívá jen šaman a všichni ostatní mají své vlastní zásobníky, což přispívá k jejich jedinečnosti. Šaman se soustředí na navyšování maximální many, kouzelník zase na rychlou regeneraci svého menšího zdroje síly. Barbar začíná s ukazatelem „vzteku“ na nule a rubáním ho nabíjí, aby si ho pak mohl na nepřátelích vylít nějakými brutálními útoky. Hodnota mnichovy „duchovní síly“ se časem nemění, jinak funguje podobně jako barbarův vztek. No a lovec démonů má zásobníky rovnou dva a je potřeba najít rovnováhu ve využívání obou naráz.
Na vašich cestách vás bude doprovázet jeden ze tří pomocníků, kteří se odemknou během prvního a druhého aktu. Kromě nich s vámi půjdou často ještě jedna či dvě příběhové postavy, a tak se nebudete cítit osaměle. Při svém putování napříč čtyřmi novými, i když povědomými akty se opět setkáte s tisíci a tisíci démonů, kteří se už nemůžou dočkat, až jim rozdrtíte lebku palicí nebo je usmažíte blesky. V některých z nich určitě rozeznáte staré známé. Připravte se na také na obrovské množství předmětů, kterými budete neustále plnit inventář.
Diablo III má čtyři úrovně obtížnosti, přičemž po dohrání první se odemkne druhá a tak dále. Jsou koncipovány tak, aby si hru mohl zahrát téměř každý. První obtížnost je takové seznámení s hrou, kde sice sem tam zemřete, ale pravděpodobně se nikdy nějak výrazněji nezaseknete. Druhá už je větší výzva, hrozí záseky a časté umírání, nicméně ji pořád zvládne většina hráčů. Třetí obtížnost je poslední běžnou obtížností a většině hráčů dá opravdu zabrat. No a poslední je skutečnou výzvou pro nejskalnější a nejzarputilejší fanoušky. Všechny tyto obtížnosti jsme vyzkoušeli a můžeme směle potvrdit, že ta poslední je skutečně drsná. Jistě, už se našlo pár šílenců, co jí dohráli. Ti se soustředili spíše na hledání mezer a chyb za účelem rychlého dokončení, než aby si ji skutečně prošli tak, jak se sluší a patří na někoho, kdo si chce hru užít, a ne ji jen dohrát. Pro přiblížení je jistě vhodné zmínit, že vývojáři si museli na testování této obtížnosti najmout tým profesionálních hráčů, protože jejich schopnosti na tento úkol nestačily.
Grafika odpovídá dnešnímu standardu, který je trochu překonáván dobrou fyzikou postav i předmětů, což je u tohoto žánru vítaná změna. Naproti tomu musíme enginu vytknout neodpovídající hardwarovou náročnost, která je ve skutečnosti vyšší, než u mnoha jiných, lépe vypadajících her a také občasné „zamrzávání“. Zdá se ale, že to už ke společnosti Blizzard patří.
Největší výhoda i nevýhoda Diabla má totiž společný název: Blizzard. Diablo III má multiplayer, má i online aukci, ve které můžete prodávat a kupovat předměty za zlato a v dohledné době i za skutečné peníze. Jenže ani hru jednoho hráče si bez internetu nezahrajete. Je celkem pochopitelné, že vývojáři chtěli předejít pirátskému šíření v den oficiálního vydání, ale z toho kouká jeden zádrhel. Evropské servery Blizzardu byly vždy problematické, již od počátku World of Warcraft, a vydání Diabla III jen potvrdilo, že tento trend bude pokračovat. Přičtěte si k tomu ještě mizernou péči o koncového zákazníka a hned tu máte situaci, jaká nastala tuto neděli, když odpoledne spadly severy a statisíce lidí čekaly tři hodiny na zprávu ve stylu: „Něco se nám rozbilo, nevíme co, a nevíme, kdy to opravíme.“
To by ale patřilo spíš k hodnocení evropské pobočky společnosti, než herního titulu. Diablo III tak zůstává téměř perfektním akčním RPG, které na trhu momentálně nemá rovnocenného soupeře. Nezáleží na tom, zda jste hráli předchozí díly, ani na tom, jestli hledáte ve hrách výzvu pro své schopnosti, nebo jestli se chcete příležitostně odreagovat od každodenních problémů rozmlácením několika desítek virtuálních lebek. Diablo III je hra vhodná skoro pro každého, pokud tedy nejste dítě do patnácti let (kvůli brutalitě hra dostala hodnocení PEGI 15).
9,0/10
Pavel Charbuský
DIABLO III
Výrobce: Blizzard
Vydavatel: Activision Blizzard/ABC Data (výhradní distributor pro ČR)
Platforma: PC (testovaná)
Jazyk: anglicky