Call of Duty: Black Ops 2 – Nová pravidla boje
1 Petr Hašek 24.11.2012Virtuální války se donedávna řídily přísnými rozkazy: koukej, střílej, zbytečně nepřemýšlej a o ničem nerozhoduj. Zavedený žánr vydělávající miliardy dolarů se ale teď stal terčem inovačního útoku.
Série Call of Duty, která v roce 2007 nastolila diktát střílečkového spektáklu, v novém díle dává hráči do rukou svobodu (spolu)rozhodovat o osudu jeho hrdinů.
Děj Black Ops 2 přeskakuje mezi rokem 2025 a historickou dobou studené války. Životní osudy vojáků z rodu Masonových bohužel postrádají spád Modern Warfare; příliš si libují v retrospektivách a neuvěřitelných konspiracích. Hlavní záporňák Raul Menendez se navíc chová jako schizofrenik rozpolcený mezi touhou po pomstě a vizí lepší budoucnosti. Jeho hnutí za ekonomickou rovnoprávnost má svoje kouzlo, s takovým magorem v čele ale budete utlačovaným anti-kapitalistům fandit jen stěží.
Vše zachraňují možnosti volby, díky nimž mají Black Ops 2 ke hráči mnohem blíž než ostatní díly Call of Duty. Na vašem rozhodování závisí nejen mnoho variant konců, ale do určité míry i samotný průběh hry. Některé možnosti volby navíc skvěle pracují s herními konvencemi, a pokračují tak v duchu letošního psychologického dramatu Spec Ops: The Line. Vývojáři se bohužel úplně nevyvarovali nepochopitelných spletenců příčin a následků ve stylu japonských interaktivních románů – zdánlivě triviální volba vás proto může připravit o šťastný konec. I kvůli těmto nekalým prostředkům se ale budete chtít k Black Ops 2 vrátit hned po dohrání, abyste prozkoumali všechny opominuté možnosti.
Zatímco ostatní studia se snaží replikovat úspěch spektakulárních, ale lineárních Call of Duty, Treyarch se novým dílem přiblížili modelu Mass Effectu. Před každou misí si můžete vybrat svoje vybavení, uzoučké koridory se pomalu, ale jistě rozšiřují. Občas dokonce dostanete na výběr ze dvou odlišných cest. Fiktivní rok 2025 přináší zajímavé herní mechaniky – speciální zbraně střílející skrz zeď, neviditelné nepřátele a inteligentní zaměřovače. Nepovinné vedlejší mise „Strike Force“ zásadně ovlivňují výsledek hry.
Tento typ misí se snaží do bezduchého střílení vnést taktický rozměr. Jako velitel zásahového týmu ovládáte více jednotek, rozdáváte rozkazy a můžete se převtělovat do vojáků i neživých bojových strojů. Umělá inteligence vašich svěřenců ale nepřesahuje úroveň jednobuněčných organismů bez smyslových ústrojí – vaši podřízení si klidně nechají střílet do zad a nenapadne je se otočit. Z dobrého nápadu vznikla sice netradiční, ale zmatená výplň mezi klasickými příběhovými misemi.
Multiplayer je svižný a přímočarý, fanoušky Call of Duty nijak nepřekvapí. Systém odemykání vybavení opět penalizuje nováčky a občasné hráče. Veteráni mají vždy navrch; propast mezi těmi, co už umí, a těmi, kteří se teprve učí, se tak ještě zvětšuje. Absence demolovatelných objektů známých třeba z Battlefieldu 3 nahrává tzv. camperům, kteří na místě vyčkávají na aktivnější protihráče. Z nového konceptu povolání (tzv. Pick Ten) vyzařuje zoufalá snaha oživit fungující, ale jinak stagnující multiplayer celé frančízy. Kooperativní mód Zombies nechává vojenské unifromy stranou a nabízí zajímavé zpestření ve stylu Left 4 Dead. Postrádá však hlubší zájem o hráče. Ze začátku budete marně tápat, co je vlastně vaším cílem, po jeho odhalení budete zklamáni.
Kdo by čekal, že Activision budou měnit úspěšnou formuli? Black Ops 2 směle redefinují žánr válečné střílečky. Všechny nové nápady se zatím nepovedlo doladit, snaha obohatit bezduché zabíjení o přemýšlení nad dopadem hráčových rozhodnutí ale vše vyvažuje. Taková odvaha by se měla ocenit.
8,5/10
Honza Švelch
CALL OF DUTY: BLACK OPS 2
Výrobce: Treyarch
Vydavatel: Activision/ABC Data (výhradní distributor pro ČR)
Platforma: PS3 (testovaná), PC, XBOX 360, Wii U
Jazyk: anglicky